Šemberská Dvanáctka je taková naše stálice... Snad už ani nemá cenu popisovat, co se dělá v pátek (že se nakládá u klubovny, odjíždí na louku za Zahrady, tam se vše uklízí, připravuje, seká, řeže atd.). Lidí bylo celkem dost, takže se práce stihla celkem brzy, mohli jsme tedy ještě za světla rozdělat oheň a tak nějak si u něj posedět a pokecat. Většina lidí odjíždí domů kolem osmé hodiny, většina z nich přijede zítra ráno znovu. Bohužel i Šéf (abyste si to špatně nevykládali - nic proti němu nikdo z nás nemá, jen je tu vždy jako první a budí nás... (a to na většinu z nás dost brzo - po šesté hodině)). Na louce tedy přes noc zůstávají: Ivan (vrchní šéf akce), Lumír, Moko, několik skautů (včetně tří nováčků - Radara, Vodníka a Vojty Kašpara), dvě skautky (nerozlučná dvojka Kája a Káťa) a večer ještě přijíždí (samozřejmě po práci:-) Coudy, Mazel, Majda.
V sobotu tedy každoroční průběh: ráno Šéf, pak poslední přípravy, Šéf jede na nádraží pro skauty ze Starého Kolína, pěšky z nádraží jdou skauti z 9. kolínského přístavu. Posledním účastníkem je 14. (Českobrodské) středisko. Ještě jsem zapomněl napsat, že Ivan se rychle učí a natáhl tak těžké azimuty, že by se ani Šéf nemusel stydět.
No a kolem 10. hodiny začíná závod, disciplíny stejné jako v předchozích letech, ypsilonkou je letos střelba z praku. Nejrizikovější disciplínou je (jako vždy) rozdělání ohně - tři děti (z toho jeden patnáctiletý (!)) se trošku řízli, naštěstí nic vážného.
A na závěr ještě celkový výsledek: opět pohár zůstává v našem středisku (schválně neříkám putovní, protože to by musel někdy putovat, a to tento již několik let nezažil). Holt se musíte vy ostatní střediska příště víc snažit a vzít s sebou víc dětí (i dospělých). A na úplný závěr počasí: ani jednou nekáplo, takže supr.