V pátek 6.5. se na nádraží objevila velká skupina dětí s dobrou náladou a velkými batohy na zádech, hlasitě se smály a povídaly si. Ptáte se kdo to byl? Přece skauti, kteří se chystají na brigádu. Sice jsme jeli pracovat ale to vůbec nikomu nevadilo. Těšili jsme se na kamarády a zábavu, která nás nikdy nemine. S touto myšlenkou se na nádraží , když už dorazil i poslední opozdilec, vlčata naskládala do auta, našeho „honkru“, a skauti i skautky koupili lístky na vlak a vyrazili na cestu. Cesta utíkala rychle, byla legrace a stihli jsme si i dobře popovídat. Po dvou hodinkách jsme dorazili do tábora. Ihned se na nás nás navalily vzpomínky z minulých táborů a brigád na které tak rádi vzpomínáme. Byli jsme docela unavení, takže po chvíli blbnutí a povídání jsme se odebrali na kutě. V sobotu jsme se každý probudil s dobrou náladou a s kručícím břichem se co nejrychleji rozběhli na snídani, po které nás čekal Šéf a naši vedoucí s první prácí. Když jsme jednu práci dodělali, šli jsme si pro další a takhle to pokračovalo celou sobotu. Dopoledne nám přijeli pomoci i někteří rodiče, takže nám to šlo rychleji. Do večeře bylo sobotní zadání hotové a že to byl pořadný kus práce. Večer když už byla tma jsme si sedli k ohni a zpívali písničky. Ve vzduchu byla příjemná atmosféra a nikomu se nechtělo v neděli domů. Naštěstí jsme ještě v neděli dopoledne museli udělat pár prací a až pak se vyráželo domů. Na cestě nám opět nechyběla dobrá nálada, takže nám cesta utekla možná ještě rychleji než ta první. A než jsme se nadáli, stáli jsme opět v Českém Brodě na nádraží, plni nových zážitků a těšili se na další společnou akci.
Kristýna Jeníková