I letošní, již 25. ročník, Vpředu začal pro část z nás již v pátek odpoledne na nádraží. Poté následoval přesun k pořadatelům do Chrudimi, kde zcela jistě probíhala družba, zábava, vyprávění historek z předchozích Vpředů a samozřejmě i nácvik (detaily bohužel nevím, protože jsem s druhou várkou přijel až v sobotu ráno).
{pgslideshow id=23|width=640|height=480|delay=3000|image=L|pgslink=1}
Start první etapy byl v 9:30 ve Skutči na náměstí klasickou obíhačkou po památnících, kostelích, nádražích a muzeích. Přibližně po hodince a půl začínají první hlídky opouštět Skuteč (kdy ti poslední, to bohužel nevím, protože náš tým byl mezi prvními:). Následuje slaňování s batohem (s dlouhými čekačkami), člunkový běh, uzly nebo hrozně složitá šifra s nápovědou ½, ½, ½, na které jsme strávili víc než hodinu (ale dalo se na ní i hodně získat – Lenka s Tomem vyluštili hrozně rychle a my je potom zbytek dne doháněli). Pak taky lodička, na které byli tentokrát jen dva, což uvítal hlavně Honza, který zůstal na břehu. Já s Alešem se tedy pouštíme vstříc vodnímu dobrodružství, na které máme přesně 80 sekund, zvládáme zázračně (i s zajížďkou u břehu) za 78! Cesta pokračuje přes střelbu z praku (opět změna – každý má jen pět střel), běh s pytlem na překážkové dráže a opičí dráhu a střelbu z malorážky až k poslední zprávě u „středu Evropy“ u Vrbatova Kostelce, kde náhodou objevujeme zprávu, na které se spousta týmů nepodepsala, takže získáváme cennou hodinu náskoku (to je ta zatracená hodina z té zmiňované šifry). Takže jen najít mostek přes říčku a hurá do cíle na hřišti. Dorážíme v první pětici, chvíli za námi také Tom s Lenkou, ostatní týmy průběžně až do půlnoci... Etapa byla celkem krátká (cca 20 km v příjemném terénu), takže si spousta týmů plní svá předsevzetí (dorazit poprvé v životě za světla, poprvé před půlnocí atd...). Večer posezení u klobásky a pivečka a hurá do hajan (pod plachtu hozenou přes fotbalovou branku).
V neděli ráno vstávání (jako každý rok) v nekřesťanských 6 hodin, abychom byli v 7 hodin připraveni na startu a nezkazili si (jako každý rok) druhý den. Vybíhačka dost jednoduchá, a tak vyrážíme po pár minutách, opět přes potok (opět to někdo i brodí..., my ale chodíme po mostku:-) ke kostelíku Podskalí, kde se lezlo přes lanovou lávku (lana krásně prověšená, takže velmi hezké fotky!). Dále do ošklivého kopce na hod granátem, střelbu ze vzduchovku, troška bloudění v lesích, střelba z paintballky, poznávačka zvířátek (to byla ostuda..., ani tchoře nepoznáme) do cíle na nádraží ve Chrastu u Chrudimi. Opět se nám druhý den nedaří, ale není to nejhorší. Naděje na vysněnou bednu nepadají. Čekáme na další týmy, odpočíváme a léčíme bolavá těla. Pak už se jen čeká na vyhlášení výsledků a hurá domů do vany!
A jak to vlastně dopadlo:
- Berlin + Lumír + Aleš: 3. místo (na bedně!!)
- Moko + Mates + Kuba Rozmahel: 11. místo
- Tom + Lenka: 27. místo
- Dan + Píťa: 31. místo