Zápisy z roku 2010

I letošní, již 25. ročník, Vpředu začal pro část z nás již v pátek odpoledne na nádraží. Poté následoval přesun k pořadatelům do Chrudimi, kde zcela jistě probíhala družba, zábava, vyprávění historek z předchozích Vpředů a samozřejmě i nácvik (detaily bohužel nevím, protože jsem s druhou várkou přijel až v sobotu ráno).

V pátek 29. 1. 2010 byl pořádán první ročník naší střediskové uzlařské regaty. Sešli jsme se před sokolovnou v 8.00 hodin a připravili závodní tratě. Vázali jsme šest základních uzlů (lodní, ambulanční, škotový, rybářský, zkracovačku a dračí). Po zaregistrování, jsme byli rozděleni do čtyřech závodních kategorií podle věku na: plavčíky, lodníky, kadety a mořské vlky. Plavčíků bylo deset, lodníci byli dva, kadeti byli také dva a mořských vlků bylo pět. Nejlepší celkový čas měl pan Kubásek, k zavázání všech uzlů potřeboval třicet osm vteřin.

Je středa ráno a před Českobrodským nádražím se formuje neprostupitelná hradba asi čtyřiceti pěti skautů, skautek, světlušek a vlčat. Zbytek přítomných se sestává z loučících se rodičů, kteří přijeli vyprovodit své ratolesti k odjezdu na prázdniny a vedoucích, kteří se všemi způsoby snaží udržet chodníky průchozí a přitom seskupovat své oddíly tak, aby měli přehled, kdo všechno s námi letos pojede.

Asi po dvaceti minutách neodmyslitelného mírného ranního chaosu si slovo berou holky, které mají tento rok v rukou „celopodzimkovou“ hru. Seznamují děti s tématem letošních prázdnin a rozřazují je do vyrovnaných skupin - vědeckých expedic, které jedou zkoumat tajemného sněžného muže.

Pak už stojí v cestě za dobrodružstvím jen pár okamžiků do příjezdu vlaku, které jsou vyplněny přesunem na druhé nástupiště a rychlým loučením s rodiči. Následuje nezbytné přepočítání, nastupujeme do vlaku, a pak už jde vše jako na drátkách.

Celá cesta i s pěším přesunem z Jabloneckého nádraží do centra Rokytnice nad Jizerou se zdařila bez potíží. Rokytnická ubytovna, v minulých letech již vyzkoušena, nás všechny pohodlně pojme a zajistí nám střechu nad hlavou po nadcházející čtyři noci. Po příjezdu a vybalení věcí se děti odebraly na nedaleké hřiště, aby si užily prvních pár kolektivních her. Večer patřil seznamovacímu programu za doprovodu hřejivých melodií, které byly vyluzovány na dvě přítomné kytary. Večerka. Budíček.

A je tu druhý den. Dopoledne probíhala hra po okolí a odpoledne tematická „stopovačka“ – Po stopách Yettiho. Následovala večeře a opět večerní program plný her.

Třetí den byl ve znamení kolektivní práce pátracích skupin, při hledání „pokladů“ s GPS navigací. Sobota. V den čtvrtý nás čekal celodenní výlet do nedalekého městečka Poniklá, kde jsme navštívili muzeum řemesel a místní sklářskou firmu. Podle nadšených úsměvů můžeme říci, že se tento výlet i s chladným ránem povedl.

Večer byl překvapením díky malé hostině a krátké „bojovce“ na území naší chaty. Pak už jen, jako každý den, vykoupat a spát. V neděli dopoledne jsme uklidili chatu a před polednem jsme spokojeně nastoupili do autobusu směrem k vlakovému nádraží. Pár hodin cesty vlakem zpět do Českého Brodu a to bylo tak asi vše, co se do našich skautských podzimních prázdnin vešlo.

Jako každý rok, i letos se skauti vydali v červenci na tábor. Tentokrát nám začínal v sobotu 10. července a povětšinou se nesl ve znamení slunečného počasí. Když děti dorazily, všechna tee-pee už stála, a tak už jen stačilo ubytovat se a mohli jsme začít.

Celým táborem nás letos provázeli Asterix, Obelix, Panoramix a další Galové, kterým děti pomáhaly zvítězit nad Římany v boji o magickou bylinu Aureolum Laborum, bez níž není možné uvařit kouzelný lektvar. S Cézarem a jeho římskými bojovníky se tak děti utkaly při Olympijských hrách, různých stopovačkách, závodech v šifrování a zručnosti, hrách v lese i při všelijakých pozemních a vodních bitvách. Abychom přežili tropická vedra, trávili jsme spoustu času hrami v potoce a v bazénu a několikrát jsme se vydali na celodenní koupání do Budy. Ve Zruči nad Sázavou jsme letos netradičně místo prohlídky zámku zvolili naučně-zábavnou stezku v podhradí, kde si děti vyzkoušely všelijaké středověké zbraně a způsoby boje i zábavy.

Po večerech čekaly na děti různé soutěže jako AZ kvíz, Kufrix nebo pěvecká Trubadix-show a během tábora zažily i několik nočních bojovek, skauti a skautky se letos dočkaly i tolik očekávané noční „Bouře“. Také nesmíme opomenout dva táboráky, při kterých pro změnu děti připravily svým vedoucím řadu her a scének.

Druhý týden tábora nás navštívili pan starosta Jaromír Fischer a místostarosta Jakub Nekolný, kteří nám dovezli všelijaké dobroty a dokonce pomohli zadělat na knedlíky. Navíc nám přivezli báječnou zmrzlinu z cukrárny od Kašů, která dětem v parném počasí obzvlášť chutnala, a moc za ni děkujeme.

Pro světlušky a vlčata skončil tábor návštěvním dnem v sobotu 25. července, skauti a skautky ale zůstali ještě třetí týden, kdy na ně čekal speciální program. Největším lákadlem pro ně byl „Den D“, kdy se role obrátily a oni se tak mohli svým vedoucím pomstít za všechna příkoří. Připravili pro nás celodenní program – protáhli nám tělo při rozcvičce, poslali nás na dlouhou stopovačku a donutili nás dokonce i sportovat, vyzkoušeli si ale také, jaké je to muset uvařit a o někoho se postarat. V rámci Her bez hranic jsme shlédli dvě nápadité, vtipné a trochu pikantní scénky, tentokrát na téma „Galové“ a „Římani“. Tak jsme se dozvěděli, jak to bylo doopravdy s Panoramixovým kouzelným nápojem i jakou roli hraje v boji mezi Galy a Římany projímadlo.

Na závěr zbývá jen poděkovat našim skvělým kuchařkám, díky kterým všem na táboře chutnalo, vedoucím od dětí, kteří se o ně po celou dobu starali, a všem ostatním, kteří se podíleli na přípravě a realizaci tábora. A protože se tábor letos opravdu vydařil a dětem se líbil, těšíme se zase napřesrok.

V sobotu 1. května 2010 se vydaly naše děti do Ratají nad Sázavou na závody vlčat a světlušek. Tyto závody se konají jednou za dva roky a děti si na nich hravou formou vyzkoušejí své znalosti a dovednosti, nejen skautské, ale i ryze praktické.

V sobotu ráno tedy z Brodu vyrazily do Ratají dvě družinky světlušek a jedna družinka vlčat. Cestou ve vlaku ještě děti procvičily s jehlou a nití v ruce svou manuální zručnost a doladily tak skautské kroje téměř k dokonalosti.

V Ratajích jsme se pak vydali na letní tábořiště pořadatelů letošních závodů – skautů Modrá Želva Ratboř. Závodu se účastnilo více než dvacet soutěžních hlídek z kolínského okresu. Po prezentaci a slavnostním nástupu začal samotný závod. Družinky společně s dospěláckým doprovodem procházely (některé i probíhaly) několikakilometrovou trasu lesem a postupně plnily jednotlivé úkoly. Setkaly se tak např. s disciplínou „řešení problémových situací“, kde předváděly, jak správně zavolat hasiče, záchranku a policii k nehodám, vyzkoušely si stavbu indiánského tee-pee, předvedly, jak si správně zabalit věci na výpravu, musely pohotově poskytnout první pomoc, vyluštit různé šifrované zprávy, vyhledat informace z rozličných příruček (jízdní řád, encyklopedie, pravidla českého pravopisu…), orientovat se v mapě, a jejich fyzickou zdatnost prověřila překážková dráha lesem, lanová lávka a střelba z luku.

V cíli čekalo na malé závodníky občerstvení a díky pěknému počasí i možnost zahrát si na louce řadu her. Abychom ale stihli zpáteční vlak a dojeli zpátky k maminkám, museli jsme odejít ještě před vyhlášením vítězů. Diplomy a ceny tak za námi dojely se zpožděním, i tak z nich ale máme velkou radost. Aby ne, světlušky se totiž umístily v polovině startovního pole na krásném šestém a sedmém místě a vlčata dokonce vybojovala první místo a budou nás reprezentovat v sobotu 5. června 2010 v krajském kole, které se bude konat v Dolánkách v Českém Brodě. Budeme jim držet palce.

Jako každý rok touto dobou jsme v pátek 30. dubna 2010 o filipojakubské noci pálili čarodějnici. Ta na nás čekala na ohništi u naší klubovny „na podzimku“.

Po páté hodině odpoledne se začaly scházet děti a tentokrát s sebou přivedly i řadu svých kamarádů a rodičů. A protože všechny děti přišly v kostýmech čarodějnic a čarodějů, mohli se náhodní kolemjdoucí docela polekat.

Než ale nastalo samotné upálení čarodějnice, byl pro děti připraven zajímavý program. Nejdříve si na rozehřátí zahrály oblíbené hry. Pak čekal na všechny zájemce zkušební překážkový let na koštěti s mnoha záludnými úkoly a děti při ní předvedly svou rychlost, zručnost a hrůzostrašné čarodějnické pózy. Kdo trasu úspěšně absolvoval, získal „řidičské oprávnění k letu na koštěti“.

Za stmívání jsme pak konečně slavnostně zapálili oheň a upálili obávanou čarodějnici. Děti i rodiče si mohli opéct buřty, vyřádit se při mnoha dalších hrách a na závěr tak odcházeli domů všichni unavení, ale spokojení. Děkujeme všem, kteří se této akce zúčastnili nebo nám s ní pomohli, a za rok se těšíme opět nashledanou.

Ve středu 10. 2. 2010 se v naší skautské klubovně v Kollárově ulici odehrál herní den, který měl dětem poskytnout jiné možnosti užívání si volného času prázdnin než doma.

Začínali jsme od 9 hodin a ihned se v teplém koutě okolo kamen pustili do zajímavé hry „Farma“ od sourozenců Polákových. Děti měly založit svou vlastní farmu, kde budou ve výsledku všechna zvířátka obsažená ve hře. Ovšem nebylo to tak snadné. Každou chvíli přišel vlk a farma se musela začít stavět znova od základů.

Kromě této počáteční hry jsme hráli se staršími dětmi Dračí doupě. Všichni ve hře stačili splnit pět úkolů (možná i proto jsme hráli pět hodin), které skupince dobrodruhů (dětí) uložil moudrý druid.

Mladší zatím hrály spoustu dalších her jako Carcassone, Člověče nezlob se, Žížalky a již tradiční hru Závody motorek. Tuto hru nám vždy přinese náš bývalý vůdce střediska Miroslav Stárek známý pod přezdívkou Dědeček. Dědeček je každoročním účastníkem herního dne a velký zásobitel her.

Končili jsme různě. Někdo během oběda, jiný kolem čtvrté hodiny odpolední a ti nejhravější až po páté.

Musím říct, že i když se to nezdá, tak děti nezapomněly hrát klasické deskové hry a karty ani v době počítačů. Jsou v nich velice zdatné a nejednoho vedoucího obehrají. Což byl především můj případ ve hře Carcassone, kde jsem obsadil suverénně poslední místo. Budu muset trénovat do dalšího herního dne.