Akce Vpřed, zkuste to i Vy:-)Vpřed je závod o dvou etapách, ve kterém soutěží dvou až tříčlenné hlídky. Je to psychicky i fyzicky velice náročná akce. I proto je podmínkou minimální věk patnácti let. O umístění rozhoduje hlavně fyzická výdrž, vědomosti, logické myšlení, týmový duch hlídky, šikovnost, psychická odolnost když se nedaří, ale také notná dávka štěstí a další dovednosti. Celková délka tratě se pohybuje mezi 30 a 40 kilometry. Na trati je mnoho nejrůznějších disciplín, od určování azimutů, různých výkonostních disciplín, odhadů, přes střelbu ze všeho možného - praku, luku, vzduchovky, výjimečně i ze samopalu - až po slaňování ze skal či plavbu v kánoi. Trať je dopředu neznámá (pro někoho jedna velká neznámá:) ). Kudy trať vede se závodníci dozví ze šifer, které je po vyluštění pošlou vždy o kousek dál.

Začátek I. etapy je tam, kde se minulý rok končilo. Začíná se takzvanou vybíhačkou – těžkou šifrou, která má za úkol hlídky pokud možno "roztrhat", aby hlídky nešly v jednom balíku. Končí se většinou o půlnoci, někdy i déle, to podle toho, jak se pořadatelům "povede" vytvořit etapa. Konec I. etapy je vždy na nějaké louce či hřišti, aby tam závodníci mohli postavit svůj bivak, nebo stan, a nabrat síly do druhé etapy. Občas se povede konec I. etapy umístit blízko nějakého restauračního zařízení, kde se mohou závodníci příjemně občerstvit. Nicméně není to pravidlem, a protože po celou dobu závodu nesmí závodníci ze své výstroje nic odložit ani přibrat (kromě vody), musí si kromě nutných věcí na přežití nést i dostatečné množství jídla.

Brzy ráno se závodníci dozví mezičasy a může začít II. etapa. Ta je oproti té první už zhruba poloviční, končí v neděli zhruba kolem poledne. Konec II. etapy, a tedy celého závodu, je většinou v nějakém větším městě na náměstí. Takže místní restaurace jsou poté v obležení k smrti vyčerpaných lidí v maskáčích, kteří dva dny potili krev a jdou si dát zasloužený guláš. A jelikož je během jednotlivých etap alkohol přísně zakázán, především z bezpečnostních důvodů, mnozí plnoletí neřidiči rádi zvlaží svůj krk pivem. Následuje vyhlášení výsledků. Obdiv a úcta patří všem, kdo se zúčastní, vítězem je tedy i ten, kdo dojde, byť na posledním místě.

Tuto akci v současnosti pořádají dvě organizace. Vpřed pořádaný Chrudimskými Zálesáky má už velice bohatou historii, její českobrodská sestřička je o mnoho let mladší (první ročník proběhl na počátku devadesátých let) a svou starší sestru si dodnes bere za vzor. Obě akce jsou si velmi podobné. Chrudimský Vpřed se většinou koná předposlední víkend v dubnu a odehrává se v Železných horách. Na Vpřed pořádaný námi můžete jet vždy první školní víkend v září a probíhá… ...No chtěl jsem říci že v okolí Českého Brodu, ale ona to není tak docela pravda, protože třeba letošní ročník (2015) už začíná v Kácově...

Na závěr nezbývá než popřát hodně štěstí všem, kdo se na Vpřed chystají a vzdát hold těm, kdo Vpřed došli.

 

Ve Fotogalerii naleznete i pár fotek z předchozích ročníků.

Výsledky

Propozice

Kontakt:

Letošní ročník "českobrodské" Akce Vpřed, tedy roku 2015, nám otevírá již druhou!! desítku, jak s oblibou říkám, obnovené Akce Vpřed. První ročník "obnovené" se konal v roce 2005 po tříleté pauze a samozřejmě začal tam, kde v roce 2001 skončil, tedy v Přehvozdí. Co následovalo další ročníky, již zhruba víme, ale co se dělo a kde se bylo před rokem 2001? To už si nic moc nikdo nepamatuje a já mám u sebe jeden šanon...tak ho pojďme pomalu otevřít...

Protože onen zmiňovaný šanon až zas tak obsáhlý není a po prvotním roztřídění informací se daly sestavit spíše pozdější ročníky, začneme historii „českobrodské“ Akce Vpřed pěkně proti proudu času. Tedy začněme „posledním“ ročníkem původní Akce Vpřed, taktéž ročníkem, kde jsem se naposled zúčastnil jako závodník.

Na startu v Kostelci nad Černými lesy na náměstí se objevilo celkem těchto 5 hlídek:

hlídka č. 1 – Jan Štangler (tedy já), Petr Salamánek (Č. Brod – středisko 07)

hlídka č. 2 – Milan Rollo, Markéta Rajčincová, Jaroslav Líbal (Č. Brod – středisko 14)

hlídka č. 3 – Kristýna Radochová, Dana Kučerová, Lenka Raková (Rabštejnská Lhota)

hlídka č. 4 – Vladimír Coubal, Pavel Rollo, Martin Kundrum (Č. Brod – středisko 14)

hlídka č. 5 – Pavel Kolář, Petr Ventluka, Petr Hnízdil (Rabštejnská Lhota)

Úvodní šifra Donalda Hilla odstartovala v 10:15 I. etapu a poslala nás směrem k Vyžlovce a dále k Vyžlovskému rybníku, kde bylo, tuším, brodění se ke zprávě. Dále pak směrem na Štíhlice a vlastně takovou otočkou jsme se dostali do bývalého vojenského objektu u Přehvozdí. Hlídky došly v rozmezí 16:35 až 19:21. Pořadí hlídek po prvním dnu bylo: č. 5 – č. 2 – č. 1 – č. 4 – č. 3.

Na přenocování snad nikdy nezapomenu, protože kvůli odlehčení batohu jsem zvolil alumatku, což na betonové podlaze nebylo to pravé ořechové. Druhou variantou bylo jít ven na měkkou zem na déšť …čili jsem se prakticky nevyspal, ačkoliv by se dalo říci, že jsem měl tvrdý spánek. II. etapa startovala v 7:00 a jak se již říká – ve druhé etapě se nedá nic nahnat, dá se jenom něco po…kazit. Čekalo nás slaňování z původní správní budovy, vylézt na střechu po vyviklaném žebříku už samo o sobě vyžadovalo notnou dávku odvahy, takže tuto disciplínu raději za 30 trestných minut vzdáváme. Střelby ze vzduchovky ani z luku nám také moc nejdou. K cíli na návsi v Přehvozdí u hospody sice nedocházíme jako poslední, ale díky trestným minutám poslední v této etapě jsme. Konečné pořadí bylo takovéto:

2001 Výsledky

Po sečtení všech časů vycházely předním hlídkám celkem komické časy na trati, posuďte sami: první mají celkový čas 92 minut, druzí 107 minut, třetí 267 minut, čtvrtí 357 minut a pátí 911 minut. Není to ovšem jednoduchostí tratě, ale systémem odečítání minut, pokud něco splníte, nebo uhádnete v testech a kvízech.

Bohužel jsme netušili, že další 3 ročníky akce nebude a budeme si muset počkat až do roku 2005.