V sobotu 18. dubna jsme společně s vlčaty vyrazili na cestu za poznáním starobylého kmene Markomanů.
Brzy ráno jsme motoráčkem dojeli do Vrbčan a odtud nás již čekala cesta pěšky. Po chvíli cesty jsme dorazili k prvnímu z trojice skalních masivů - tzv. „Stráně u splavu“. Ty naše vlčata úplně uhranuly. Procházka po nich by jim prý nestačila, a tak jsme si udělali první přestávku na svačinu. Druhou přírodní památkou na trati byly o něco vyšší „Stráně u Chroustova“. Na jejich vrcholku se nacházela rozlehlá louka přímo vybízející k hraní her. Po půlhodince her začala vlčata škemrat o oběd a tak jsme se přesunuli k nepříliš vzdálenému „Lomu u Radimi“.
Když vlčata zaslechla zmínku o zkamenělých trilobitech, rázem zapomněla na hlad a vrhla se hledat prastaré živočichy. Po chvilce přemlouvání jsme je nakonec přihnali k ohni a obědu. Když nás začal tlačit čas, vykročili jsme ke stezce po Pičhoře a jejich obyvatelích. Uvítala nás slámovo - hliněná chata, ve které Markomani žili, a dva dřevění koně.
A kdože jsou to vlastně ti Markomani? Markomani byli staří Keltové, jejichž žárová pohřebiště objevil na Pičhoře vědecký tým profesora Píče. Poté, co jsme se skulili z Pičhory do Peček, jsme nasedli na vlak a znavená vlčata se těšila na večeři doma u maminky.