V sobotu 2. července se všechny oddíly sešly se svými vedoucími na nádraží v Českém Brodě. Stejně natěšení jako každý rok se všichni kluci a holky vydali na cestu, která je zavedla až na naše tábořiště Pod kopcem Pohoř.

Všichni dorazili, naobědvali se a mohlo se začít se stavbou postelí a pracemi, které byly potřeba udělat pro úspěšný start tábora. Tábor běžel a všichni jsme se postupně zabydleli. Netrvalo dlouho a dozvěděli jsme se, že letošním táborem nás provede Vinnetou. Vyrobili jsme si krásné indiánské kostýmy a mohlo se začít. Hráli jsme různé hry, plnili úkoly a soutěžili, co to šlo. Aby se ti starší naučili útočit a ti mladší bránit náš tábor, proběhla „bouře“, při které se starší indiáni snažili přes noc krást vlajky mladším indiánům, kteří je ochraňovali v táboře.

Po prvním týdnu našeho soužití jsme se však dozvěděli, že se dívky musí na čas rozloučit s chlapci, aby mohly nést tajnou mapu na místo, kde nás, dívky, naši nepřátelé nenajdou. V každém z táborů to pak probíhalo trochu jinak. Holky tančily indiánské tance, zakreslovaly mapu okolí, chodily po bosé stezce a kluci mezitím navštívili hasiče a užili si přípravu na táborák. Po pár dnech jsme se rozdělili znovu. Skauti a skautky odešli ze svých táborů a vydali se navštívit vodní skauty z Kolína. Světlušky se vrátily k vlčatům a společně si užívali dobrodružství v táboře. Návštěva u skautů z Kolína byla akční a se všemi jsme se seznámili. Zahráli jsme si soft a zazpívali písničky s kytarou. Stihli jsme se i vykoupat a vyzkoušet jejich vodní klouzačku. Další den jsme se všichni opět sešli v našem tábořišti. Do konce tábora světlušek a vlčat jsme stihli ještě spoustu věcí. Vyzkoušet si, jak probíhají turistické závody, soutěžit v hrách bez hranic a zazpívat si u táboráku.

Světlušky a vlčata odjely a nám mohl začít třetí týden tábora. Rozdělili jsme se do týmů a vydali jsme se do lesa hrát Komando. V noci jsme všichni vesele pobíhali po lese a po poli a hledali vlajky jiných týmů. Bohužel Komando skončilo dřív, než jsme doufali, a my jsme se vydali zpět do tábora. V táboře jsme ale neztráceli čas. Užili jsme si Korbo den, na který si všichni přichystali vtipné a zábavné programy, den naruby, při kterém jsme byli všichni zmatení, a také jsme šli do lesa shánět dřevo na náš obrovský táborák, který jsme si za necelé dva dny postavili. Nechybělo ani plavání v nádrži s dušemi od traktoru. Tábor byl úžasný a my budeme ještě dlouho vzpomínat na zážitky, které jsme si odvezli s sebou domů.