Vytisknout

V sobotu 25. listopadu jsme po dlouhé době uspořádali společnou výpravu s rodiči našich světlušek. Ráno bylo sice chladné, ale i přes nepřízeň počasí jsme se před klubovnou sešli v hojném počtu a vyrazili jsme do cíle naší cesty – do Kounic.

Naše první zastávka byla ve Štolmíři na návsi, kde jsme se občerstvili a zahráli jsme si pohybové hry. Do těch se rodiče hravě zapojili, až chvílemi nebylo poznat, kdo je rodič a kdo dítě. Ne všichni jsme se znali, tak jsme si zahráli seznamovací hru „dobrý den, pojďte ven” a světlušky naučily rodiče skautský pozdrav. Poté jsme zase vyrazili na cestu přes Štolmíř dál do polí.

Na další zastávce jsme potrápili mozkové buňky rodičů šifrou. Světlušky měly také svoji šifru, ale musely ji vyluštit bez pomůcky. Na rodiče jsme byli hodní, pomůcku jsme jim poskytli a všichni levou zadní text šifry vyluštili. Těsně před cílem naší cesty se zatáhlo a všem nám byla obří zima, tak jsme si společně zahráli další hru „dráček“ a kradli jsme v týmech ocásky ze šátků. Všichni jsme se skvěle pobavili, jen fenka Lola byla nešťastná, protože se celou dobu klepala zimou.

Konečně jsme dorazili do Kounic a mohli jsme si opéct buřty a maršmelouny, na které jsme se těšili. U ohně jsme se ohřáli a světlušky otestovaly místní hřiště. Po uhašení ohně jsme se vydali na autobusovou zastávku. Jelikož jsme dorazili dřív, než jsme plánovali, měli jsme dost času do odjezdu autobusu. Jedna odvážná rodinka vyrazila do Brodu pěšky a my ostatní jsme zašli na čaj do místní hospody. Po ohřátí jsme vyrazili na autobus směr Český Brod. V Českém Brodě jsme se rozloučili a těšili jsme se na další společnou akci.

V neděli jsme pokračovali brigádou na dřevo. Protože v našich klubovnách topíme v zimě v kamnech, je potřeba připravit značné množství dřeva, aby mohly naše schůzky pokračovat v teple až do jara. Sešli jsme se ve velkém množství u klubovny na podzimku a rozdělili jsme se na dvě skupiny. Jedna skupina se vydala do lesa do Dolánek na klády a druhá půlka zůstala na místě a pustila se do zpracování dřeva, co tam již bylo.

Vlčata se chopila sekyrek a pustila se do štípání dřeva, světlušky nezůstaly pozadu a rovnaly polínka do dřevníku. Některé maminky pomohly světluškám s uklízením dřeva a jiné se obratně pustily do štípání špalků. Tatínci se ujali motorovek a porcovali klády na špalky. V průběhu dopoledne se vozily klády z lesa. Práce rychle utíkala, blížilo se odpoledne a práce se chýlila ke konci. Nějaké dřevo se odvozilo do klubovny, zbytek se narovnal na podzimku, poté jsme uklidili a za odměnu jsme si všichni společně upekli buřty.

Byl to krásný víkend plný zábavy a práce. Rodičům bychom chtěli moc poděkovat za pomoc, tolik dřeva jsme snad ještě nikdy neudělali a letos tak máme do jara nejspíš vystaráno.