Vpřed je závod o dvou etapách, ve kterém soutěží dvou až tříčlenné hlídky. Je to psychicky i fyzicky velice náročná akce. I proto je podmínkou minimální věk patnácti let. O umístění rozhoduje hlavně fyzická výdrž, vědomosti, logické myšlení, týmový duch hlídky, šikovnost, psychická odolnost když se nedaří, ale také notná dávka štěstí a další dovednosti. Celková délka tratě se pohybuje mezi 30 a 40 kilometry. Na trati je mnoho nejrůznějších disciplín, od určování azimutů, různých výkonostních disciplín, odhadů, přes střelbu ze všeho možného - praku, luku, vzduchovky, výjimečně i ze samopalu - až po slaňování ze skal či plavbu v kánoi. Trať je dopředu neznámá (pro někoho jedna velká neznámá:) ). Kudy trať vede se závodníci dozví ze šifer, které je po vyluštění pošlou vždy o kousek dál.
Začátek I. etapy je tam, kde se minulý rok končilo. Začíná se takzvanou vybíhačkou – těžkou šifrou, která má za úkol hlídky pokud možno "roztrhat", aby hlídky nešly v jednom balíku. Končí se většinou o půlnoci, někdy i déle, to podle toho, jak se pořadatelům "povede" vytvořit etapa. Konec I. etapy je vždy na nějaké louce či hřišti, aby tam závodníci mohli postavit svůj bivak, nebo stan, a nabrat síly do druhé etapy. Občas se povede konec I. etapy umístit blízko nějakého restauračního zařízení, kde se mohou závodníci příjemně občerstvit. Nicméně není to pravidlem, a protože po celou dobu závodu nesmí závodníci ze své výstroje nic odložit ani přibrat (kromě vody), musí si kromě nutných věcí na přežití nést i dostatečné množství jídla.
Brzy ráno se závodníci dozví mezičasy a může začít II. etapa. Ta je oproti té první už zhruba poloviční, končí v neděli zhruba kolem poledne. Konec II. etapy, a tedy celého závodu, je většinou v nějakém větším městě na náměstí. Takže místní restaurace jsou poté v obležení k smrti vyčerpaných lidí v maskáčích, kteří dva dny potili krev a jdou si dát zasloužený guláš. A jelikož je během jednotlivých etap alkohol přísně zakázán, především z bezpečnostních důvodů, mnozí plnoletí neřidiči rádi zvlaží svůj krk pivem. Následuje vyhlášení výsledků. Obdiv a úcta patří všem, kdo se zúčastní, vítězem je tedy i ten, kdo dojde, byť na posledním místě.
Tuto akci v současnosti pořádají dvě organizace. Vpřed pořádaný Chrudimskými Zálesáky má už velice bohatou historii, její českobrodská sestřička je o mnoho let mladší (první ročník proběhl na počátku devadesátých let) a svou starší sestru si dodnes bere za vzor. Obě akce jsou si velmi podobné. Chrudimský Vpřed se většinou koná předposlední víkend v dubnu a odehrává se v Železných horách. Na Vpřed pořádaný námi můžete jet vždy první školní víkend v září a probíhá… ...No chtěl jsem říci že v okolí Českého Brodu, ale ona to není tak docela pravda, protože třeba letošní ročník (2015) už začíná v Kácově...
Na závěr nezbývá než popřát hodně štěstí všem, kdo se na Vpřed chystají a vzdát hold těm, kdo Vpřed došli.
Ve Fotogalerii naleznete i pár fotek z předchozích ročníků.
