Skauti pracují v oddílech - skupinách rozdělených podle věku a pohlaví na
Oddíly jsou sdruženy do střediska (Kontaktní údaje), které je nejmenší organizačně-správní jednotkou Junáka.
Jménem střediska jedná statutární orgán - vůdce střediska.
Do funkce vůdce našeho střediska byla zvolena Kristýna Zumrová - Kiki.
Skauting staví před člověka příležitosti:
Skauting, to jsou dvě základní věci – jednak skupina lidí, přátel a kamarádů – jednak příležitost žít život dynamicky a smysluplně. Skauting je celosvětově největší výchovné hnutí pro děti a mladé lidi. Umožňuje jim žít a dělat věci společně a staví před ně příležitosti, které jsou zároveň zábavou, hrou – a zároveň způsobem, jak poznávat nové věci.
Skauting dává do života řadu sociálních dovedností – schopnost mluvit před lidmi a schopnost naslouchat, schopnost být otevřený vůči druhým, schopnost spolupracovat. Skauting učí umět se o sebe postarat, brát život do vlastních rukou, postavit se na vlastní nohy, převzít odpovědnost za to, co se se mnou a s mým životem děje. Ve skautingu se lidé učí hledat smysluplnost toho, co dělají – kam nasměrovat svůj život a proč. Skauting je příležitost vstoupit do dospělosti jako člověk, který ví o svých kvalitách i o tom, proč nebýt sám, proč být součástí týmu. Člověk, který ví, co chce, a aktivně jde za tím. Člověk, který může být pilířem společnosti.
Ve skautingu si člověk sáhne na GPSku, foťák, učí se dělat reportáže, slaňovat skály, vařit i sjíždět vodu na raftech. Ale to není důležité. Důležité je, co se člověk učí mimochodem přitom – že má cenu se o něco snažit. Že má cenu se zapojit. Že má cenu spolupracovat. Že má cenu být součástí věcí, ne pozorovatelem…
Východiskem skautingu je přesvědčení, že svět může být skutečně lepší. A že záleží na každém člověku, co pro to udělá. Skauting je projekt, jehož posláním je zlepšovat svět skrze jednotlivé lidi, kterým pomáhá vstoupit na cestu dobrovolného zájmu o vlastní rozvoj i rozvoj nejbližších lidí.
Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností, aby byli po celý život připraveni plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství.
Tábořiště u osady Kácovec - možnost pronájmu. 20 podsadových stanů, vybavená srubová kuchyně a sprchy (možnost teplé vody), zastřešená jídelna, pitná voda, tábořištěm protéká potok. Sázava cca 15 minut lesem. Cena 30Kč/os/den (minimálně 4 000 Kč za týden).
Tábořiště je bez elektřiny. Tekoucí pitná voda zavedena do srubové kuchyně a umývárny, možnost ohřevu teplé vody v umývárně. V kuchyni jsou zděná kamna na dřevo, možnost pečení v troubě. Druhý menší srub - může sloužit jako sklad a sušárna.
Drahomír Novotný - vedoucí střediska
Tábořiště na www.borovice.cz
| Termín od | Termín do | Kapacita | Cena |
|---|---|---|---|
| 40 | 30,- Kč |
Cena za pronájem osoba/den: 30,-
Toto tábořiště v současné době nepronajímáme, pronajímáme pouze tábořiště v Kácovci.
Tábořiště leží v malebném údolí poblíž obce Starý Samechov asi 6 km severně od Zruče nad Sázavou (mapa KČT č. 43). Máme zde jeden velký srub (kuchyň a jídelna) a jeden malý (umývárna). Tábořiště využíváme jak pro každoroční tábory, tak i pro činnost během roku (čarodějnice, výpravy, Silvestr).
Autem se k nám dá dostat vcelku jednoduše, lesní asfaltová cesta vede přímo vedle tábořiště. Z Českého Brodu na Kostelec nad Černými lesy a Uhlířské Janovice, kde za železničním přejezdem u hřbitova odbočíme vlevo a na náměstí vpravo na silnici č. 336 směr Čestín a Zruč nad Sázavou. Za obcí Stará Huť lze na křižovatce použít zkratku (tedy jet po úzké asfaltce rovně). Z Čestína pokračujeme stále po hlavní (č. 336). Po překonání serpentin se dostáváme do údolí, přejíždíme mostek a v nejnižším místě odbočíme jedinou asfaltkou vlevo. Za chvíli se dostáváme k tábořišti.
Nejbližší vlakové zastávky jsou Čížov (na trati č. 212 Čerčany - Světlá nad Sázavou) a Hodkov - zastávka (na trati č. 235 Kutná Hora - Zruč nad Sázavou). Cesta z nich je však obtížná, a tak je vhodnější dojet až do Zruče nad Sázavou.Z nádraží se pak vydat do centra, zde se napojit na zelenou turistickou značku a po ní vyjít z města směrem na Jiřice. Po dvou kilometrech se značka odpojí, my pokračujeme dále po silnici přes Jiřice a Starý Samechov. Za vsí silnice začíná serpentinami klesat, poté, co dojdeme do údolí a přejdeme mostek, odbočuje asfaltová cesta vpravo. Po ní je to na tábořiště cca 300 metrů.
Tábořiště jsme začali stavět v roce 1995 ani ne kilometr od našeho "provizorního" tábořiště na "Blažkovce". Po nějakých osmi letech jsme konečně dostavěli většinu důležitých objektů. Od roku 1998 jezdí na tábořiště celé středisko (do té doby jezdili pouze skauti a skautky). V roce 2005 jsme museli vyměnit mostek, který byl v havarijním stavu.
V klubovně probíhají v zimním období skoro všechny schůzky, v letním pak jen některé. I v zimě však můžeme schůzku zahájit v klubovně, a potom vyrazit ven, například na Podzimek. Klubovna nám slouží i jako místo, kde se scházíme ve volném čase s přáteli. V zimě zde probíhají nejrůznější celodenní hry (např. Zabíječ volného času, tradiční Herní den, či strategická hra Diplomacie).
Po obnovení činnosti Junáka v našem městě v roce 1990 jsme měli o jednu starost méně - měli jsme se kde scházet. V 80. letech, kdy jsme byli organizováni pod hlavičkou TOM (Turistický oddíl mládeže), nám pomohlo město, které nám nabídlo za symbolický pronájem bývalý sklad mateřské školky v ulici Kollárově. Jako druhou klubovnu jsme měli jednu místnost v místním gymnáziu. Krátkou historii měla také klubovna TJ Slavoj ve Sportovní hale Český Brod. Nyní máme jako druhou klubovnu malou stavební buňku na tzv. Podzimku.
V roce 1919, roce vzniku celostátní organizace Svaz junáků skautů Republiky československé, vzniká skautská organizace i v Českém Brodě.
Vznikla z podnětu Václava Kácala (pozdějšího zástupce firmy Baťa pro Jižní Ameriku v nákupu kůží), jeho bratra Vlasty a jeho spolužáků Stárka, Marka, Grulicha, Bohuslávka a dalších. Nejprve se konaly společné vycházky a v roce 1920i první skautský tábor Českobrodských skautů na Starých zámkách. V průběhu roku přistoupili další členové, mezi nimi i L. Novák, pozdější vůdce střediska až do roku 1970.
Skautské hnutí v našem městě se zdárně rozvíjelo a v roce 1923 byl založen oddíl skautek a oddíl vlčat. Oddíl skautek vedla učitelka Mandysová a oddíl vlčat učitel Kohoutek.
Největší rozkvět skautingu v Českém Brodě nastal v letech 1923 až 1930, kdy bylo ve městě 7 oddílů - 1 oddíl vlčat, 1 světlušek, 2 oddíly skautů, 1 skautek,1 družina roverů a 1 oddíl oldskautů. Silné bylo i Sdružení přátel Junáka.
Letní tábory se pořádaly každoročně na Slovensku v Lupče, na Třeboňsku, na Sázavě v Kácově a v Černých Voděradech. Byla i řada dalších míst, kam českobrodští skauti jezdili, např. na Kleť na Šumavě či Babiččino údolí u ČeskéSkalice.
Pořádaly se i společné tábory, jeden z nich byl na Třeboňsku ve Spolí. Tábor vedl bratr Láďa Novák a bratr Dudek senior. Dívčí tábor vedla sestra Myslivečková. Skautky byly ubytovány na noc ve vesnici, skauti měli postaveny stany podsadami, ve kterých bylo po čtyřech lůžkách.
Přibývali další členové, Paul, Štursa, Hromádka, Černoch a další. V roce 1921 se stal členem Jiří Bubák a jako nejstarší se stal vůdcem střediska. Bratr Bubák byl pozdějším vůdcem Okresní (Okrskové) rady Junáka. 17. května 1924 se konal v Českém Brodě župní sjezd "Slavnosti župy Poděbradovy".
V roce 1931 se započalo s výstavbou skautské klubovny v Malém parku. Ke stavbě se využila hradní bašta, ke které se přistavěla předsíňka a malá klubovna. Zde se konaly schůzky a výstavky a pro děti se hrálo loutkové divadlo. V režii bratra Černocha se divadlo hrálo i v sokolovně a tím se získávaly prostředky pro činnost. Bohatá byla i činnost sportovní, hrál se hlavně volejbal, před novou klubovnou bylo volejbalové hřiště.
Přišel rok 1939, nacistická okupace a s ní poslední tábor českobrodských skautův Černých Voděradech. Tak jako v celé naší vlasti, byl i náš tábor rozehnán nacisty, organizace rozpuštěna a další činnost zakázána. Klubovnu zabral Městský výbor (úřad) a vnitřní zařízení bylo zdemolováno.
K obnovení Junáka v našem městě došlo až po skončení 2. světové války v roce1945. V tomto a následujícím roce 1946 nastal velký rozmach Junáka i v našem městě. Bylo ustaveno středisko Junáka, vůdcem se stal bratr Láďa Novák a jeho zástupcem bratr Černoch. Již o prázdninách roku 1945 se konaly první poválečné tábory.
V roce 1949 byla z nařízení tehdejšího předsedy Národního výboru Brta naše klubovna zbourána. Tak prakticky zanikla junácká organizace v našem městě na dlouhých dvacet let.
Další obnova nastala až v březnu 1968 za vedení bratra Ing. Ládi Nováka a bratra Fr. Černocha. Hned v létě se konal tábor v Kácovci. Po něm se konaly ještě další dva, na kterých měli největší zásluhu bratr B. Koudela a bratr J. Petrásek. Táborv roce 1970 byl na dalších dvacet let posledním. Klubovny byly proti Liďáku (vedle Kouřimské brány) a v šatnách hokejového hřiště naproti podniku Stavokonstrukce.
V září 1970 je středisko rozpuštěno a část členů přechází do pionýrského oddílu, který dále funguje ve skautském duchu. V roce 1975 přechází tento oddíl do organizace TOM (Turistický oddíl mládeže) při TJ Slavoj, odbor turistiky. V roce1978 se staví malý srub na tábořišti v Kácovci, v roce 1980 mu přibyl větší bratříček s kuchyní. V druhé polovině osmdesátých let přecházíme z klubovny naproti Liďáku do Lidušky (nové vybudované budovy Lidové školy umění naproti hotelu Slavoj). V roce 1987 dostáváme od města bývalý sklad nářadí u Mateřské školy "U letadla". Tato klubovna nám vydržela až do dnešních dnů.
Skautské středisko bylo založeno hned na počátku roku 1990. Tábory se zpočátku konaly na tábořišti v Kácovci. Protože bylo tábořiště pro neobyčejně vysoké počty skautů malé, jezdí od roku 1992 skauti a skautky na malé tábořiště u Čestína(tzv. Blažkovku). V roce 1995 začíná výstavba nového tábořiště Pod Kopcem Pohoř (dříve jsme mu říkali "Samechov" podle blízké vsi Starý Samechov). Od roku 1998 jezdí na tábořiště i světlušky a vlčata. Kolem roku 2002 získáváme do podnájmu zahradu za divadlem J. K. Tyla (říkáme jí Podzimek), na které dnes stojí stavební buňka předělaná na malou klubovnu.
V roce 1995 je navázána spolupráce s anglickými skauty ze Southwellu a probíhá několik letních výměn. Na přelomu tisíciletí probíhá střídání na pozici střediskového vůdce. Bratra Dědečka střídá Šéf (Drahoš Novotný). V září 2005 stojí poprvé naše Tee-Pee na českobrodském náměstí.V létě 2006 vyráží skauti na Středoevropské jamboree v Brně a v létě 2007 spolu se skautkami do Slovenského ráje a Nízkých Tater. V září 2006 dochází k výměně vůdců oddílů vlčat a skautů (místo Koráda a Lumíra přichází Tom a Ivan). Na přelomu června a července 2008 (těsně před táborem) bylo okolí tábořiště zasaženo vichřicí, která zničila většinu ostatních lesů.
Vytvořeno podle informací od současných i bývalých členů střediska, zejména dlouholetého vůdce střediska Miroslava Stárka - "Dědečka"
Vytvořeno podle informací od současných i bývalých členů střediska, zejména dlouholetého vůdce střediska Miroslava Stárka - "Dědečka".
Chcete-li se dozvědět více z historie našeho střediska, podívejte se na podrobnou historii střediska.