Letošní Kuličkiáda se povedla. 

Počasí nám přálo, díky čemuž nám v kraťasech proti loňsku nebyla zima.

Sešlo se skoro 30 dětí, kuličky jsme vydrželi cvrnkat přes hodinu. Nejlepší si odnesli za odměnu čokoládu a starší se po konci akce odebrali na schůzky.

Pakůň

Den sesterství jsme strávily se skautkami z druhého střediska, Psohlavci. Byla to sranda, moc jsme si to užily a poznaly bezva holky. Hrály jsme různé běhací i poznávací hry se jmény. Vzájemně jsme se navštívily v klubovnách a den skončil opékáním buřtů na hradbách. Odnesly jsme si super zážitky. - Elí

Ve speciální den 29.2.2024 jsme si udělali deskohraní u nás v klubovně.

Hráli jsme deskové hry, například dobble nebo jízdenky prosím. A když nás deskovky přestaly bavit, tak jsme šli skládat puzzle na čas. Jinak jsme připravovali třísky na další týdny. Nakonec jsme uklidili klubovnu a šli domů.

Za smečku vlčat,

Aplaus

Ve čtvrtek v 16:20 jsme se sešli u klubovny a vyrazili jsme na pololetní prázdniny. Hned v Kolíně nás čekala první překážka a to zpoždění vlaku. Na vlak jsme čekali přes
35 minut. Když po dlouhém čekání nakonec vlak přijel vyjeli jsme do Havlíčkova Brodu, kde nás čekalo další překvapení v podobě 45 minutového zpoždění. Když jsme se po náročné cestě dostali do Chotěboře (místo naší akce) tak nás v 21:00 čekala 20 minutová cesta do skautské klubovny. Večer jsme se ubytovali a šli pomalu spát. Druhý den v 7:30 jsme začali běhací rozcvičkou po Chotěboři. No, dalo nám to zabrat. Po snídani jsme vyrazili na nákup, abychom nakoupili jídlo na celou akci. Rozdělili jsme se na dvě poloviny a sháněli věci ze seznamu. Po nákupu jsme se vydali na brusle do zimního stadionu vedle naší chaty jsme hodinu a půl bruslili. Když jsme přišli čekali na nás boloňské špagetky. Kratší polední klid a vzhůru na nádraží směr Havlíčkův Brod. Vyrazili jsme do planetária, které začínalo v 6 hodin večer. Začali jsme krátkým filmem o vesmíru, šli jsme se podívat na dalekohled, kterým jsme měli možnost se podívat. Pán v planetáriu nás lehce zdržel a tak jsme museli na vlak trošku popobíhat. Ten jsme těsně stihli a jeli zpět do Chotěboře. Cestu zpátky už jsme měli naučenou a tak jsme se v klidu vrátili do klubovny, kde na nás čekala večeře. Po večeři nám vedení pustilo film a vzhůru dělat hají. Sobotní ráno jsme měli milé překvapení v podobě prodlouženého budíčku. Rozcvička byla  uvnitř a v pohodě.
Po snídani jsme vyrazili ven hrát oblíbené skautské hry a další hry na ledě. Když jsme se vrátili na oběd, čekalo nás opékání buřtů a chleba na ohni, který jsme si sami rozdělali. Poté následoval kratší polední klid. Po něm nás čekala běhací hra Po Chotěboři. Rozdělili jsme se na dva týmy a plnili jsme zákeřné úkoly. Měli jsme poznat historické skautské osoby spjaté s Chotěboří, nebo se třeba vyfotit se zajímavou sochou. Když jsme se vrátili čekala nás dobrá večeře. Po ní jsme šli na večerní bruslení, které jsme si moc užili. Když jsme se vrátili zpět, dali jsme si osvěžující spršku a pak už jsme šli spát. Čtvrtý den ráno (poslední den naší výpravy) jsme šli na snídani, všechno pečlivě zabalili. Uklidili jsme po sobě klubovnu a vyrazili na vlak, kterým jsme vyrazili zpátky domu.

Kolektivně sepsali účastnice a účastníci Pololetní výpravy

V neděli 14.1. 2024 se skauti a skautky vydali do Prahy na film Willy Wonka. Moc si to užili!

Skauti se konečně dočkali svého vánočního dárku, kterým byla únikovka. Na začátku akce skautky poslali kluky na delší stopovačku, aby mohli se mohli přesunout na Chanosku a připravit vše potřebné na únikovou hru. Vybrali se místnosti, připravili šifry, doladili poslední detaily a mohlo se začít. Po návratu skautů ze stopovačky je na Chanosce čekalo překvapení v podobě rychlé scénky, rozdělení do týmů a začátku únikové hry.

Klukům chvilku trvalo, než se zorientovali, ale nakonec jim hlavolamy a šifry nedělali žádný problém a celou únikovou hru měli do hodiny hotovou. Celkově byli spokojení a neměli žádné poznámky. Nejoblíbenější šifrou bylo srovnat ampulky s barevnou vodou podle barvách na tabule, aby dostali kód od zámku.

Po únikovce jsme se rozhodli, že si ještě zalezeme na lezecké stěně. To si na pár výjimek vyzkoušeli všechny děti. Ne všichni se dostali až na vrchol, ale i tak je to bavilo. Určitě si někdy uděláme výlet na lezeckou stěnu.

Zatím co děti lezli nám dorazila pizza, na kterou se už všichni těšili. Pak už byl náš večer vcelku klidný, podívali jsme se na film a Pakůň vyhecoval děti, aby postavili co největší lidskou pyramidu. To se pak zvrtlo na skautky vs skauti, kdo postaví vyšší konstrukci ve volném prostoru (skautky vyhráli).

Ráno už se jen poklidilo a šupky domů :)