Od 8. do 29. července jsme vyrazili na další tábor. Letos již po dvanácté jsme tábořili na naší základně pod kopcem Pohoř u městečka Čestín v Posázaví. Jak se již stalo samozřejmostí, na táboře spíme v indiánských stanech tee-pee, kam se vejde 5 – 6 táborníků a uprostřed se dá rozdělat oheň.
Podobně jako v loňském roce byl tábor třítýdenní pro naše starší členy (skautky a skauty), ti mladší (světlušky a vlčata) jeli na tábor pouze na dva týdny. Tomu odpovídalo i částečné oddělení programu.
Jako každý rok se i letos na táboře odehrávala celotáborová etapová hra. Z devatenácti světlušek a vlčat se stali stateční Honzové a chytré Aničky, kteří pomáhali pohádkovým bytostem. Za to pak od nich dostávali klíče k pokladu, střeženému drakem Šmakem. Když toho v závěru hry přemohli s pomocí tajného hesla, otevřela se jim cesta k pokladu.
Sedmnáct skautek a skautů se na dva týdny proměnilo v cestovatele časem, kteří poznávali různé epochy dějin lidstva od pravěkých lovců mamutů až po Hitlerovu Třetí říši a v každé epoše plnili různé úkoly. Ve třetím týdnu nás pak čekala především velká bojová hra Komando, při níž musejí jednotlivé týmy (komanda) přežít 48 hodin v lese a bojovat o vlajky s ostatními komandy.
Mimo tyto činnosti jsme se samozřejmě všichni podíleli na zajištění chodu tábora. Všichni se například spravedlivě vystřídali ve službách v kuchyni nebo v nočních hlídkách. Při výpravách jsme si zkusili, jaké to je spát v lese „pod širákem“ (to se hlavně vlčatům moc líbilo), podívali jsme se do blízké Zruče nad Sázavou a někteří i na hrad Český Šternberk. Také jsme trénovali tábornické a zálesácké dovednosti, jako je zejména řezání a štípání dřeva, vaření na ohni, stavba stanu, střelba z luku a další. Kromě toho jsme se vyřádili i v různých sportech, ať už to byla vybíjená, oblíbený softball nebo klasický fotbálek, a také v různých bojových hrách v lese a několikrát jsme byli vykoupat na blízkých vodních plochách a nebo v řece Sázavě. Nezaostávali jsme ani v rozšiřování skautských znalostí a někteří naši členové na táboře složili svůj skautský slib.
Po dvou týdnech tábora proběhl návštěvní den (především) pro rodiče, při němž měli možnost poznat, jak se na táboře žije, jak probíhá program i si na vlastní kůži vyzkoušet lesní bojovou hru Maršál a špión.
Na letošním táboře nám velmi přálo počasí. Po celý tábor svítilo sluníčko a bylo teplo, sprchlo jen asi třikrát. I to se zřejmě podepsalo na celkové spokojenosti všech s letošním táborem.
Nezbývá tedy, než poděkovat všem, kdo se letos tábora zúčastnili, zejména našim roverům a vůdcům, kteří se podíleli na jeho přípravě a zdárném průběhu a pomalu začít připravovat tábor v roce 2007.