Už se mi začalo stýskat po psaní do táborové kroniky, proto jsem se rozhodl si to částečně vynahradit alespoň zápisem o tomto letos povedeném turnaji (mnozí si zajisté vzpomenou, jak nás minulý rok v květnu vyhnal z horního hřiště déšť….). Ani letos nechybělo mnoho a vyhnalo nás něco jiného, v tomto případě závistivý vrátný „Jóža“, jelikož viděl, že na neoficiální (ale Milanem z vedlejšího střediska řádně ohlášený – za což mu patří velký DÍK) turnaj míří mnohem více lidí, než na fotbalový zápas mužů B, Český Brod – Býchory (1:2). Jednak ho asi rozčílilo, že se mu tam dozadu dere nějak moc lidí a hlavně, že z nás nevyrazí nic na vstupném.
Vydal jsem se na Kutilku zhruba ve čtvrt na čtyři s tím, že tým „Staré Papriky“ trochu potrénuje, aby jako nebyla ostuda a hlavně abychom obhájili jako tým získanou trofej z roku 2006. Se zastávkou u Čoka pro nezbytné sportovní náčiní mi cesta trvala asi půl hodinky, takže na trénink mnoho času nezbylo. Nebylo ani s kým. Místo toho jsem na atleťáku narazil již na slušně roztrénovaný tým „Čtrnáctky“. Měli pouze násadu od krumpáče a tenisové míčky, tak jsem vybalil softbalovej míč, pálku a rukavice, aby si to taky vyzkoušeli, protože jsem byl neustále upozorňován, že s tímto nejsou zvyklí hrát. A já blázen jsem si s nima šel házet, což pociťuji i následující dny, kdy jsem rád, že se dobelhám na vlak a do práce, jelikož jsem jako „chytač“ nezachytil nadhoz a dostal jsem to přímo nad koleno (viz fotky). Podotýkám, že jsem nevzdal a se silně pohmožděným svalem jsem reprezentoval dál náš tým.
Pomalu se to začalo slejzat, přijeli Kolíňáci (Žraloci…) a i náš tým skautů, jejich vedení a zbytek „Paprik“ nakonec dorazil. Týmy byly tedy 4: „Starý Papriky“, „Skauti07“, „14“ a „Kolíňáci“. Jako první byl vylosován zápas vskutku bratrovražedný „Starý Papriky“ vs „Skauti07“. Již na začátku bylo jasné, že výcuc z výcucu pravidel nebude dělat dobrotu, protože ve skutečnosti nastává tolik možných herních situací, že stránka A4 nemůže postačovat (…vzpomeňme na první pravidla Komanda, jež byla napsána na koleni kdesi na latríně na formát papíru velikosti dlaně a dnes na již tří stránkovou esej, jak běhat po lese a házet po sobě šiškami). Nakonec jsme se jakžtakž dohodli na sporných situacích a mohlo se začít hrát. Na pálce byli jako první mlaďoši, s přehledem jsme je vyautovali, aniž bychom inkasovali bod. Bohužel totéž se stalo i po výměně, takže musela rozhodnout poslední 2. směna. Tu lépe začali „Skauti07“, které se nám podařilo vyautovat až po jejich 4 dobězích. Takže osud tohoto zápasu jsme měli v rukou my, „Starý Paprikáši“ (já, Moko, Tom, Harry, Korádo, Kobliha, Bára, Hanička a Lenka). Nu, nepodařilo se….. .
Další mač se odehrál mezi „14“ a „Kolíňákama“, což byl zápas mnohem vyrovnanější, skončil 4:2. Abychom kamarády z Kolína nezdržovali na jejich strastiplné cestě domů, zahráli si i další zápas se „Skautama07“, kde dlouho drželi vedení 6:5, ale ve druhé směně nedokázali rychle zastavit příval dobrých odpalů Jarina, Čoka, Klobeho a dalších ze sedmičkového týmu. Nakonec se podařilo „Skautům07“ otočit vývoj utkání, které tak skončilo 6:11. Poslední zápas „Kolíňáků“ se odehrál proti nám „SP“. Bohudík za ty dary, naše snad nejlepší vystoupení – 0:3. To samé si nemohli říkat soupeři, kteří odjeli domů se třemi porážkami, posledním – ale čestným! (bez nich bychom např. my nebyli třetí) – místem, ale doufám, že plni sportovních zážitků.
A mohla začít řež mezi sousedními středisky, mezi kterými odpradávna klíčí soupeřivost a chuť stát se „lepšími“. Jakékoliv výmluvy jdou stranou, ať to, že „14“ není zvyklá na míč, rukavice, pálku….(jak je vidno, krumpáč není špatným tréninkovým nástrojem), nebo to, že „Starých Paprik“ je míň a mají nyní již tříkolenatého nadhazovače… . Rybník nám ovšem oběma týmům vypálili „Skauti07“, kteří dokázali vyhrát i nad „14“tkou, a to v poměru 4:3. Poslední zápas mezi „Starými Paprikami“ a „14“ byl již ke konci první směny poznamenán šeřící se oblohou a zimou, což ovšem neomlouvalo nadhazovače, ani jiné hráče z „SP“, za nemohoucnost vyautovat „14“ v první směně, dovolit jim obsadit všechny mety díky špatným nadhozům, aby pak „povedený“ nadhoz poslal všechny domů. A takhle ještě asi třikrát. Vyšel z toho naprosto pro nás zpackaný zápas v poměru cca 1:16, naprostý debakl a samozřejmě radost pro soupeře. Konečné pořadí tedy skončilo takto:
1. Skauti07
2. 14
3. Starý Papriky
4. Kolíňáci
První tým získává trofej „Zlomenou pálku“, na niž je samozřejmě nesmazatelně sepsané složení týmu lihovou Vypsanou fixou.
Co říci závěrem. Tento turnaj s nepravidelným termínem konání byl velmi podařený a doufejme, že se zase někdy příští rok sejdeme alespoň v takto hojném počtu. Co vylepšit? Tak určitě si stáhneme oficiální pravidla Softbalu, začneme mnohem dříve (nejlépe na celý den), nejlépe zase na Kutilce a samozřejmě trochu potrénovat, ať není zase nějaká blamáááááááž………….