No ono to bylo trošku jinak. Samotná Akce Vpřed se konala od soboty 19. 4. do neděle 20. 4. To jenom pro naší pohodlnost jsme se vydali o den dříve do Chrudimy k Zálesákům přespat z pátku na sobotu, abychom nemuseli v sobotu jet už bůhvíkdy z Česbrodu.
Samotného závodu se zúčastnilo celkem 22 hlídek. Naše parta nakonec čítala 4 hlídky v tomto složení:
1) Berlin (neboli já, Honza), Tom a Aleš (náhrada za sloužícího Ivana),
2) Hanička Vyčítalová, Lenka Kovářová a Eliška Misárková (od vedle – myslim tim vedlejší středisko),
3) Jana Kolomazníková, Zuzana Hrubá a Tomáš Marek (taky vedlejšák),
4) No a miláčci publika: náš Mates a Vítek Hruška.
Vybíhací zpráva byla opravdu lahodná: opět po dvou letech pobíhání po městečku, tentokráte po Proseči, a získávání písmenek postupně z různých tabulí na křížcích, kostelech, informačních tabulích,…….aby se nakonec dostala výsledná první zpráva.

Následovalo pěkné odpolední putování po Toulovcových Maštalích a plnění různorodých úkolů. Od střelby ze vzduchovky, slaňování, lezení po stromě s železy, prolejzání lanových překážek až po nošení vody v pidi mističce. Samozřejmě nechyběla ani lodička……většinu jsem si nevyzkoušel, protože jsem byl velitel týmu a ten NE…., NE….., NE….., no prostě skoro nic nedělá, protože je velitelem, že, vždyť to znáte.
Ale POZOR!! To vše s pěknými šiframi, letos obzvláště vypečenými. My si s nimi ale víme bravurně rady, nebloudíme a celkem hladce trefujeme veškerá stanoviště kontrol napoprvé. Jak si vedou ostatní parťáci moc nevíme. Šplháme se totiž pořadím výš a výš, míjíme jednu hlídku za druhou. A výsledek prvního dne?? Po zkažené vybíhací zprávě, kdy vycházíme z Proseče cca na 12. místě, v cíli první etapy (obec Libecina) máme před sebou na podpisovém archu pouze 2 hlídky!!!! Přišli jsme ještě za světla, dáváme si občerstvení u místních dobrovolných hasičů a jak se začíná kulturní místnost SDH plnit ostatními hlídkami, odcházíme stavět příbytek na nedalekém hřišťátku, kam se uchylujeme k odpočinku. Já k sušení ponožek (2 páry) z kanad (propoceno) a k debatě s ostatními známými z minulých ročníků ohledně zážitků z první etapy. Rosťa (po X letech!!!!) opět závodí a se svým týmem je na 5. místě a dýchá nám na paty. Zítřek tedy rozhodne…………jo, ostatní od nás docházejí již za hluboké tmy. Jana (a spol.) na 11. místě, Hanička na asi 18. místě a Mates jako poslední……… .
Ve druhém dni nás překvapila opět vybíhací zpráva…..co jiného čekat, než luštění křížovek (to není nic moc pro nás….) takže vybíháme opět né moc dobře. Rosťa se nás snaží dohnat. Hned další kontrola jsou vrhačky a pekelná šifra. No ona moc pekelná nebyla, už už jsme to měli (bylo to spojování ciferníku), ale pak to nějak nevycházelo, tak jsme hledali jiné varianty a k té správné se již nevrátili. NO. Tak to bylo za otevření radílka. Další kontroly byly ve znamení dohánění ztracené hodiny. Vehementnost našeho spěchu dokázal Aleš, jenž svým břuchem rozrazil (Rozrazil je také květina…..) elektrický ohradník při běhu ze stráně……..kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby to bylo pod napětím – aspoň nám povolil dráty a my s Tomem prolezli. Pokažený druhý den jen znásobily trestné minuty za nevědomost ptactva (ostatně to skoro všechny hlídky), špatný odhad vzdáleností a málo sil při vrhání granátů ze dřepu (hlavně já…). Cíl druhé etapy byl v restauraci v městečku Luže (příští rok start).
Výsledek byl pro nás krutý (chtěli jsme na bednu, hlavně já s Tomem dostat na bednu boty kanady), protože jsme nedodrželi zásadu: NECHVAL DNE PŘED VEČEREM. Nuže výsledky naší polabské výpravy:
Družstvo 1)…….5. místo (Rosťa nás předběhl…..a vysmál nás), team 2)……18. místo, team 3)…….11. místo a asi největší radost měl Mates, protože se vytáhl z poslední pozice na 20. místo!!!!!! (díky povedenému druhému dni dokonce o několik hodin).
Ale ceny potěšily asi každého. Nás určitě – dostali jsme fešáckou mikinu od firmy HUMI OUTDOOR, jenž je něco jako generální sponzor této akce. Zbývalo se jen posilnit Kofolou a jet na nádraží do Žďárce u Skutče, odkud nám jel vlak do Pardubic, pak do Brodu a pak domů, do vany, vybalit si, odpočinout si…….a příští rok zase!!!!!!!

Anebo pro jiné v září na českobrodském Vpředu – tam si vás ale potrápím já společně s Kolouchem……………..už se na Vás všechny těšíme, he – he!!!