O víkendu 1. – 3. dubna jsme si hromadně jeli na náš srub u Starého Samechova vyzkoušet zákeřné disciplíny a všelijaké ostatní dovednosti, které jsou na akci Vpřed každoročně potřeba. Více informací o akce Vpřed najdete zde.
Kvůli zaměstnání většiny zúčastněných se na srub dorazilo docela pozdě večer. Nicméně co se dá dělat. Vytáhli jsme buřty, venku jsme si je opekli a přitom si jen tak povídali. Spousta lidí si měla co říci, někdo se tu viděl poprvé po hodně dlouhé době. Bohužel noci jsou ještě pořád studené, takže jsme byli nuceni ustoupit - dovnitř ke kytarám. Dál se už jen odcházelo pomalu spát, bylo přeci jenom pozdě...
Ráno se jelo pro zásoby do Zruče do Tesca. Pak jsme si zkoušeli vrhačky, střelbu z praků a ze vzduchovek, učili se hrady a zámky atd… Zkrátka všechno to, pro co jsme tam jeli a co se v klubovně vyzkoušet nedá. Po obědě (už si nevybavuji, co k obědu bylo, ale určitě to bylo super :) ) přišel jeden ze zlatých hřebů akce: Lumír totiž přivezl kánoi, kterou nám půjčili kolínští vodní skauti - Žraloci. Po rozježdění (někteří seděli v kánoi po docela dost dlouhé době) jsme si dali nějaké závody a sladili jsme koordinaci ve dvojicích. Sobota utekla jako nic.
V neděli se vstávalo docela dost pozdě, všichni jsme byli dost unavení... Umyli jsme nádobí a vůbec všechno po sobě uklidili a šli jsme na zlatý hřeb číslo dvě: jezdění po laně. Z kopce jsme natáhli lano dolů na louku za Mokovo auto, vypnuli jsme ho, nasadili si sedáky a po kladce jezdili dolů. Musím říci, že to bylo vážně suprový. Nebylo to nic velkého, natož nebezpečného, ale na podmínky, které jsme tam měli, to byla špička. Dokonce to sjely i všechny zúčastněné slečny :). No a to byl v podstatě konec výpravy. Většina lidí totiž po lanovce musela odjet domů. Na tábořišti jsme zůstali ve třech. Ještě jsme šli na návštěvu k našemu sousedovi (mimochodem – na svoji chatku si nainstaloval dva solární panely a je s nimi docela dost spokojen – co, Šéfe? :) ). Pak jsme už jenom zamkli srub a vzhůru domů.