Tak jsme si tak jednou s vlčatama a námi, co vlčata vedem, řekli, že by to chtělo udělat nějakou fakt drsnou akci někam úplně mimo civilizaci, kde není elektřina ani jiné vymoženosti. Volba padla na základnu Hájenka asi 5 km nad Trutnovem, která patří skautům ze střediska Hraničář Trutnov a která našim požadavkům ideálně vyhovovala – uprostřed lesa, jenom střecha nad hlavou a možnost topení a vaření na dřevu. Prostě paráda...
Tak jsme v pátek 26. dubna vyrazili. Na nádraží se sešlo 6 vlčat a 3 vůdci – 4. Klobe dorazil z Olomouce a Korádo až v sobotu po obědě, proto zápisky z pátka a soboty budou takové stručné (pokud to někdo ještě nedoplní).
Cesta proběhla údajně hladce, i závěrečný výšlap do kopce (jenom Vojta se vezl se správcem autem, aby převzal chalupu). Dokonce i batohy si nechali odvézt, takže nakonec se žádná velká tvrďárna nekonala (původní rozhodnutí bylo, že batohy se odvezou jenom prvňákům, ale nějak se najednou v autě ocitly batohy všech... Inu, jsou chytří...).
V pátek se přijelo, snědla se večeře a šlo se spát. V sobotu jsme pak trénovali rozdělávání ohně a po obědě se šlo do lesa, kde se hrály různé vypečené Mokovy i jiné hry.
Po svačině, když přijel i Korádo, jsme šli na louku nad chatou a tam jsme si vystačili hrát s tenisákem skoro až do večeře. Cestou jsme ještě hráli naše oblíbené hry Bomba, Medvěd, Povodeň a Nálety, při kterých se různě ukrýváte tu nad zem, tu pod zem a tak.
Večer jsme na ohni opekli buřty a poseděli jsme u ohně, kde jsme s kytarou zazpívali pár písniček. A to už šeřilo a protože se blížila bouřka, museli jsme odvolat i slibovanou noční hru. Na noční hru se na začátku všechna vlčata strááášně těšila, jak to těm příšerám v lese nandaj, ale jak se začaly prodlužovat stíny a z lesa jít šero a chlad, začali být najednou všichni hrozně unavení, a že tu hru asi nebudou moci hrát...
Celou noc propršelo a ráno jsme uvařili snídani, uklidili chatu, sbalili svoje věci a ještě si stihli zahrát pár hříček, když už tu byl čas na oběd a bratr správce chaty, který si ji opět převzal. My jsme nahodili batohy na záda (tentokrát všichni a bez výjimek) a vyrazili pěšky směr Trutnov, což obnášelo asi 5 km chůze po silnici a zabralo nám to lehce přes 1,5 hodiny pochodu. V Trutnově opět zejména Petr vzbudil všeobecný zájem poměrem velikosti sebe a batohu (v Praze si ho japonští turisté fotili, tady lidi jenom koukali...). Dorazili jsme na nádraží, odlehčili si na toaletách (to je takový náš starý zvyk, že musíme prozkoumat místní záchodky) a vlakem se přesunuli zase zpátky domů.
Všichni výpravu zvládli v pohodě (i když jsme měli trochu strach, jak zvládnou prvňáci těch 5 km s batohem – zvládli to v klidu) a určitě se všichni těšíme na další.
Na výpravě byli:
vlčata Jirka J., Jirka P., Pája, Hugo, Peťan a Lukáš Kapsa
vedoucí Moko, Korádo, Vojta, Lišák a Klobe
Fotky z výpravy budete moci co nejdříve shlédnout ve fotogalerii