Výprava začala dne 10. 11. na nádraží, kde jsme měli v 6:45 sraz. Sešlo se nás celkem 14 (8 vlčat, 2 skauti, 4 vedoucí). Jeli jsme vlakem do Vrcholových Janovic, cesta trvala asi 2 a půl hodiny. Z Vrcholových Janovic jsme se následně odebrali za stálého mírného deště směrem k Mrtvicím, kde jsme se následně ubytovali v malé lovecké chatce uprostřed lovecké obory. Všude kolem bylo plné vysoké zvěře, převážně daňci, jeleni a mufloni. Vzhledem ke špatnému počasí, jsme trávili hodně času v chatce čtením Chaty v jezerní kotlině od Jaroslava Foglara. Společně jsme všichni pracovali na zásobení chatky dřevem, abychom neměli uvnitř zimu. Zvěř běhala všude okolo a tak jsme se tedy po ustálení povětrnostních podmínek vydali na malou obchůzku po oboře.
Vlčata a skauti mohli na vlastní oči spatřit známky přítomnosti zvěře (stopy v bahně, okusované stromky, aj.). Poohlédli jsme se po odhozených parůžcích. Žádné však nebyly k nalezení a čas oběda se blížil. Tak jsme se všichni vrátili do chatky a uvařili si něco k snědku. Odpoledne došlo na nahánění zvěře ke krmení do jedné z obor. Děti nadšeně pozorovaly, jak před nimi zvěř utíkala. Po opětovném návratu do chaty došlo na večeři. Ještě za tmy jsme se vypravili pozorovat zvěř z co nejbližší vzdálenosti. Tato akce vyžadovala naprosto tichý pohyb, bylo to tedy celkem obtížné, ale pár kusů jsme přeci zahlédli. Po návratu už následoval čištění zubů a následný spánek.
Druhého dne nám napadl sníh. Všude v okolí byla znatelně výrazná a příjemná změna z bahnitě hnědé z minulého dne do čistě bílé. Všechny děti si chtěly užít zimních radovánek, ale nadšení pokleslo, když je vedoucí nahnali k balení věcí do batohů a úklidu. Po snídani a úklidu jsme se odebrali směrem k domovu. Ve Vrcholových Janovicích zbylo ještě trochu volného času, který byl hned využit. Nastala jak sněhová bitva, tak hra na honěnou ve vyšlapaných cestičkách, ale i cesta bludištěm. Děti si tedy nakonec první sněhové nadílky náležitě užily. Bylo to takové veselé zakončení výpravy.