Akce začíná tak trochu normálně: zpožděním vlaku. A to takovým, že nestíháme v Poříčanech přípoj a všechny nás musí pořadatelé odvozit auty na start do Sadské. Hlídek je celkem 8, jmenovat to tu nebudu, všechna jména jsou v konečném pořadí. A rovnou přejdeme k samotnému závodu.
Vybíhací šifra nebyla moc složitá, byla to obyčejná Hybešovka, jen heslo nebylo tak jednoznačné... Já s Janou vyrážíme jako první a celý den tuto krásnou příčku držíme (což bylo sice fajn, ale na druhou stranu, když 8 hodin nevidíte žádné jiné závodníky, pouze pořadatele, není to ono...). Poblíž jezera v Sadské následuje hod nožem u Berlina a Lucky (byla to taková krásná procházka borkou, pro někoho i s prohlídkou písečného přesypu v Pístech :-).
Poté následuje lodička s hrozně jednoduchou morseovkou (vysoké a nízké písmenko), u které sedíme asi půl hodiny... Na kótě Horka jsou hrady a zámky a u střelnice 60 diabolek na 18 panáčků. Zde vidíme naposledy jinou hlídku a pak jdeme už sami, přes šplh u Třebestovic, střelbu prakem u přejezdu u Hořan a zdravovědu (opět vypečenou) na kótě u Hořan k Vorlovi na střelbu kuličkovkou do plechovek. Naštěstí jsme tam byli za světla, ti co tam byli za tmy, to měli asi dost těžší :-(. Ale na nás si zase Vorel zkoušel pravidla, takže to taky nebylo ono. U mohyly v Chotouni jsme transportovali raněného malého Rošťáka a pak nás čekaly úmorné 4 kilometry po asfaltu do Tatců a pak ještě další asi 3 do cíle etapy u rybníků za Milčicemi. Bohužel tam byli nějací poťapaní rybáři, takže i když to měl Kolouch domluvené se starostou, museli jsme spát na louce poblíž silnice. Asi hodinu po nás doráží Mates a spol., do půlnoci pak všichni ostatní krom Dory týmu, kteří to vzdali ze zdravotních důvodů.
Hezky vyspinkaní vstáváme na start v 7 a opět, jako snad každý Vpřed, kazíme druhou etapu hned na vybíhačce. Tentokráte kvůli tomu, že nemáme škrtátko (sirky by byly..) a bez toho se blbě luští šifra napsaná mlíkem. Nakonec si pomáháme sluníčkem, ale vyrážíme předposlední. Další zastávka je opět na kótě u Hořan, zde nás čeká Svoboďák a s tajuplým přístrojem máme hledat signál (lišku), u které je Berlin s lukostřelbou. Pokračujeme do Klučova k pomníku, kde hádáme (určujeme) různé kameny a odtud rovnou do cíle do Poříčan na nádraží. Dorážíme jako třetí za Ivanovým a Matesovým družstvem. Následuje občerstvení v nádražce, čekání na zbytek a vyhlášení níže uvedených výsledků.
Na závěr se ještě sluší uvést, jaké bylo počasí: takové akorát – občas pod mráčkem, občas sluníčko a v noci prý pršelo (nemohu potvrdit, spal jsem jak zařezaný :-)
Konečné pořadí:
1. Jana a Lumír
2. Véna, Mates, Moko
3. Věra, Radka, Markéta
4. Rabštejňáci
5. Ivan, Jarin, Štych
6. Majda, Hanička, Lenka
7. Míra a Jana
8. Dora a spol.