Domů

Ahoj,
tak to vypadá, že se nám příští víkend začíná plnit akcema. Aby toho nebylo málo, chtěla bych vás všechny pozvat do Rostoklat na Country bál, který pořádají místní hasiči, tedy i já, Moko a Mates. Takže bychom byli rádi, kdybyste nás přišli podpořit, je to taková veselá akce - ostatně jako každá v Rostoklatech. :-)

Pátek 11. 2. od 15:00 ve velké klubovně

Hojte mí drazí,
takže tímto vám oznamuju že na víkend 11. - 13.2.2011 si nic neplánujte a všechny plány zrušte!
Uspořádá se totiž LANka. Jelikož je zima a moc se toho dělat nedá, pojďte se zašít do tepla a flákat se s bandou lidí :-)

V pátek 4. února nám konečně začaly pololetní prázdniny, a tak jsme se ve čtvrtek sešli v hojném počtu 7 skautů, 7 skautek a 5 roverů na českobrodském nádraží. Naše cesta směřovala do Jilemnice, kde na nás čekala skautská klubovna tamějších skautů, která nám po dobu prázdnin poskytovala střechu nad hlavou. Ve vlaku jsme dětem trochu ztížili zavazadla, protože jsme mezi ně museli rozdělit suroviny na večeři, páteční snídani a oběd. Holt když nejede auto, musíme si pomoci jinak.

Cesta ubíhala v poklidu, do Jilemnice je krásné vlakové spojení, i když trošku dlouhé. Jára už byl z věčného sundávání batohů trošku zmaten a málem odcizil batoh jinému cestujícímu. Cestu nám už pak pouze zpestřilo zjištění, že ačkoliv s sebou táhneme dataprojektor a tančící podložku, tak se stala chyba v komunikaci a nemáme s sebou notebook. Stále si myslím, že ho měla vzít Maky a né já :-). Podali jsme o tom zprávu do Brodu, aby ho další účastníci přivezli a pouze doufali, že se jim nestane to samé.

Do našeho skautského střediska jsem začala chodit když mi bylo asi 7 let. Zprvu to bylo hlavně proto, že sem chodil můj starší brácha a já nechtěla být v ničem pozadu. Léta ubíhala a lidé ze skauta se stali mou druhou rodinou. Samozřejmě nastaly chvíle, kdy jsem s tím chtěla skončit, tím si projde asi každý, ale po 10 letech strávených v této skvělé bandě lidí děkuju svému mladšímu já, že se rozhodlo dát skautingu šanci.
Kolikrát už jsem se zamýšlela, co mě tam vlastně přesně drží a jelikož už jsem dorostla do doby, kdy se mohu pokusit vychovat novou generaci skautek, položila jsem tuto otázku jim.

Na dnešní schůzce skautek 2. 2. 2011 jsme se rozhodly zjistit, proč vlastně holky chodí do našeho skautského střediska. Ke konci schůzky jsme jim rozdaly papíry s dvěma prostými otázkami: Proč chodím na skaut a co se mi tu nejvíc líbí.

Nyní sedím doma s těmito papíry na klíně a musím říct, že mě jejich odpovědi velice potěšily. A protože nejsem hamoun, tak se s váma podělím.

Vážení rodiče,

pro tento kalendářní rok 2011 vybíráme členské příspěvky 450,- Kč. Pokud máte v našem středisku více dětí, potom první člen platí 450,- Kč a další členové 425,- Kč. Příspěvky prosím zaplaťte nejpozději do 25.1.2011 oddílovým vedoucím. U nových členů prosím též o vyplnění přihlášky a dvě fotky pasového formátu. Děkujeme

,,aneb víkend ve společnosti svých přátel a báječných vedoucích"

Kdy: 3. - 6. února 2011

Sraz: ve čtvrtek v 15:30 na nádraží v ČB

Kam: Jilemnice

Návrat: v neděli v 18:15

Cena: 650,-

S sebou: spacák, prostěradlo, teplé oblečení, hygienické potřeby, baterku, přezůvky, náhradní boty, dopisní obálku, 5 barevných balónků, plavky a boby ( nebo cokoliv na čem se dá dobře sjíždět kopec). Vše zabalit do jednoho batohu, tak abys vše sám (-a) unesl/a.

Těší se na Vás: Jára, Maky, Janička, Káťa, Véna a další

Více informací u Járy (skauti) nebo Jany (skautky)

V sobotu 15. ledna proběhl v Praze krajský sněm. Fotky neleznete na stránkách vedlejšího střediska pod tímto odkazem.

Stává se pomalu tradicí, že se v lednu roverstvo vydává na víkendovou akci do Rokytnice nad Jizerou. Vezmem lyže, prkna, běžky, boby a pár švestek a odjíždíme z velkoměsta (ano, opravdu myslím Český Brod) načerpat energii a horský vzduch do Krkonoš.

Tentokrát jsme na roverskou výpravu do Rokytnice vyjeli už podruhé, téměř přesně o rok později než byla ta premiérová. Pro mě tato výprava započla v pátek okolo 2 hodiny, kdy jsem natěšená čekala před domem, až mě nabere Kubik. Přestože apeloval na to, že ve 2 nabere Janičku a že 5 minut nato bude u mě, časový harmonogram se mu úplně nevyvedl. Nakonec jsme asi 20 minut po 2 hodině vyjížděli. Cesta utekla příjemně, dokonce jsme si ji zpestřili zastávkou u McDonaldu.

Na úvod musím podotknout, že netuším, proč zrovna já mám tu čest, čtenáři, přiblížit ti, jak vypadala letošní akce Vpřed, jelikož jsem se svým družstvem (Honzou a Filipem) neprošla ani všechna stanoviště. A tudíž si dovolím poznamenat, že možná přijdeš o vyprávění o několika z nich. Tak tedy: Vpřed začínal v obci Vavřinec u kostela. Když se shromáždila všechna družstva, cca kolem 11.30, mohl závod začít.