Domů

V sobotu 15. ledna proběhl v Praze krajský sněm. Fotky neleznete na stránkách vedlejšího střediska pod tímto odkazem.

Stává se pomalu tradicí, že se v lednu roverstvo vydává na víkendovou akci do Rokytnice nad Jizerou. Vezmem lyže, prkna, běžky, boby a pár švestek a odjíždíme z velkoměsta (ano, opravdu myslím Český Brod) načerpat energii a horský vzduch do Krkonoš.

Tentokrát jsme na roverskou výpravu do Rokytnice vyjeli už podruhé, téměř přesně o rok později než byla ta premiérová. Pro mě tato výprava započla v pátek okolo 2 hodiny, kdy jsem natěšená čekala před domem, až mě nabere Kubik. Přestože apeloval na to, že ve 2 nabere Janičku a že 5 minut nato bude u mě, časový harmonogram se mu úplně nevyvedl. Nakonec jsme asi 20 minut po 2 hodině vyjížděli. Cesta utekla příjemně, dokonce jsme si ji zpestřili zastávkou u McDonaldu.

Na úvod musím podotknout, že netuším, proč zrovna já mám tu čest, čtenáři, přiblížit ti, jak vypadala letošní akce Vpřed, jelikož jsem se svým družstvem (Honzou a Filipem) neprošla ani všechna stanoviště. A tudíž si dovolím poznamenat, že možná přijdeš o vyprávění o několika z nich. Tak tedy: Vpřed začínal v obci Vavřinec u kostela. Když se shromáždila všechna družstva, cca kolem 11.30, mohl závod začít.

I letošní, již 25. ročník, Vpředu začal pro část z nás již v pátek odpoledne na nádraží. Poté následoval přesun k pořadatelům do Chrudimi, kde zcela jistě probíhala družba, zábava, vyprávění historek z předchozích Vpředů a samozřejmě i nácvik (detaily bohužel nevím, protože jsem s druhou várkou přijel až v sobotu ráno).

V pátek 29. 1. 2010 byl pořádán první ročník naší střediskové uzlařské regaty. Sešli jsme se před sokolovnou v 8.00 hodin a připravili závodní tratě. Vázali jsme šest základních uzlů (lodní, ambulanční, škotový, rybářský, zkracovačku a dračí). Po zaregistrování, jsme byli rozděleni do čtyřech závodních kategorií podle věku na: plavčíky, lodníky, kadety a mořské vlky. Plavčíků bylo deset, lodníci byli dva, kadeti byli také dva a mořských vlků bylo pět. Nejlepší celkový čas měl pan Kubásek, k zavázání všech uzlů potřeboval třicet osm vteřin.