Nakonec jsem tam jel já (Berlin) co by vedení a příjemný počet 4 dětí – Honza Jelínek, Vojta Kosina, Matěj Žáček a Šimon Procházka. Nejvíce bylo našlápnuto, když vystupovala stará garda a jejich velice početná hudební skupina. Nejspíš proto, že to bylo hned zpočátku. Zaznělo pár songů, které se dají slýchávat u táborových ohňů a hnedle se měnilo pódium v Albert Hall (nebo co...) a předávaly se Oscary za 3 nominované filmy (zajímavé, ale děcka radši limonádu zdarma).
K vidění byl i tanec Tasmánců, přeměna ztracenců v polepšené lidské bytosti díky skautským ideálům a jako bonbónek na závěr vystoupilo sousední středisko (na rozdíl od nás) s krátkým, přesto velice živým baletem (85% labutí tvořili kluci.....). Krátké, výstižné, vtipné, supr.......vlastně to nejlepší nakonec. Kvůli naplánovanému návratu ve 14:05 nám zbyl čas podívat se na ostrov, zahrát si kuličky, na babu a zatočit se na kolotoči.