Rok se s rokem sešel a opět tu je první školní víkend v září, tedy čas pro další ročník českobrodského Vpředu. Tentokrát s pořadovým číslem 16. Kdo neví oč jde, podrobnější informace o akci Vpřed najde zde.
Letošním místem startu bylo nádraží ve městě Sázava. Sešlo se nás šest hlídek. Po registraci a nutných pokynech konečně slyšíme slovo START!
Vybíhací šifrou bylo sudoku, po jehož vyluštění jsme získali heslo k šifře zubatce. Tým Majdy vybíhal snad po pěti nebo deseti minutách, čímž se dost rapidně oddělil od ostatních týmů a získal tak náskok. Náš tým - Lišák, Vojta, Píťa - vybíhal někde v polovině, protože sudoku se nám podařilo vyluštit až napotřetí :). U železničního mostku na kontrole č. 2 na nás čekala šifra Fair Play, která nám nakonec asi nejvíce zkazila celkový výsledek. I když jsme ji v minulých letech luštili celkem bez problémů, letos nám vůbec nešla. Asi po půl hodině marného přemýšlení a zkoušení jsme si museli vzít radílka - tedy dalších 60 trestných minut...
Radílek nás poslal do bývalého kamenolomu, kde jsme museli slaňovat. Slaňování celkem ušlo, ale kdyby mi seshora na hlavu Lišák neshazoval pořád hlínu a kamení, bylo by to fajn :D. Odtud jsme šli na další kontrolu téměř vzdušnou čarou, takže dost blbým terénem a pořádně do kopce, ale vyplatilo se, nahnali jsme si pár cenných minut. Zde nás čekala střelba z luku, na které jsme dostali tuším 18 trestných minut. No a přišel další problém, protože jsme tady šifru nemohli vyluštit. Brát si druhého radílka se nám moc nechtělo, a tak jsme si další kontrolu tipli, bohužel špatně. Propadli jsme se na poslední místo na trati... Dalšími kontrolami byla střelba ze vzduchovky, poznávačka zvířat podle různých mysliveckých pojmů, doplutí na kanoi do půlky rybníka pro další souřadnice, přiřazování českých příšloví k jejich "věděckým ekvivalentům", shazování kuželek, azimutový úsek a konečně cííl - motorest U Rybiček u dálnice D1. Hodně náš tým ztratil na cestě ke kontrole s kanoí, chtěli jsme to vzít opět mimo schůdné cesty, jenže jsme skončili někde v horko těžko prostupném křoví u potůčku... :) Na naši obranu nutno dodat, že odtud jsme si dávali mnohem větší pozor a celkově se nám relativně dařilo, díky čemuž jsme předběhli tři týmy a do cíle jsme doběhli jako třetí a celkově jsme po první etapě byli dokonce druzí. Nic ale není zadarmo, zhruba od kontroly s kuželkami jsme se vyhecovali a téměř stále běželi, což se ráno také projevilo na bolesti celého těla :D.
Na startu druhé etapy se mi šifra velice líbila, museli jsme se nazpaměť naučit text z tabule naučné stezky o nějaké rybě a předříkat to rozhodčímu. Následovaly kontroly uzlování, hod granátem, šplh, odhad času, střelba z foukačky a konec. Druhá etapa nás překvapila svojí krátkou délkou, ale nepříjemně, protože jsme už nestihli nic dohonit. Také orientačně byla lehčí, bylo těžké se ztratit. Rozhodovalo tedy luštění šifer a plnění úkolů. A za náš tým musím říct, že nám to nešlo jako v první etapě. Šifry byly zvláštní, např. u hodu granátem jsme souřadnice další kontroly dostali po operacích s různými roky, např. kdy bylo Karlovi Gottovi 14. let, začala vysílat Prima Love, zřítil se raketoplán Columbia, byl první sjezd JZD nebo co a spousta takových úžasných dat... :)
Konec druhé etapy a tím i celého závodu byl v Českém Šternberku, kde se tedy setkáme i příští rok. Výsledky tohoto ročníku si můžete prohlédnout zde. Prozradím, že první místo zaslouženě obsadil dívčí tým Majda, Majdy ségra a Ajka, gratuluji! :)
PS: Na obrázku je fotografie ze Vpředu 2011, z toho letošního fotky ještě nejsou - ale snad brzy budou.