Pokud ses, pozorný čtenáři, zamyslel nad nadpisem, věz, že ten ypsilon není pravopisná hrubka. Protože posezení ke dni sesterství, které jsme letos uspořádaly ve středu 20. února, byla čistě holčičí akce. Tedy „holčičí“ možná není to správné slovo, nesešly se totiž jen malé holčičky, ale dívčí výběr napříč všemi generacemi, ale vezměme to hezky postupně.
Nejprve tedy vysvětlím, co vlastně ten den sesterství znamená. Jedná se o mezinárodní svátek přátelství, který od roku 1927 slaví skautky a skauti po celém světě, a to vždy 22.2. Toho dne se totiž narodili zakladatel skautingu, sir Robert Baden-Powell (1857) a jeho žena Olave (1889). V ten den se skauti setkávají, přemýšlejí o sobě (i proto se tomuto dni též přezdívá „Den zamyšlení“) a vzájemně si přejí. Svátek má skautům připomínat, že je jich na celém světě hodně a všichni jsou si bratry a sestrami bez ohledu na barvu kůže, národnost či věk.
Ačkoliv se tedy nejedná jen o svátek skautek, ale i skautů, my jsme si letos uspořádaly oslavu čistě holčičí. Sešly jsme se stejně jako vloni v odpoledních hodinách ve společenské místnosti Penzionu Anna. A proč zrovna tam? To proto, aby se tohoto přátelského posezení mohla zúčastnit i ta nejstarší sestra z nás, Marta Macková, která v Anně bydlí, a my jsme za to moc rády. Postupně se sešlo kolem dvaceti sester od mladších skautek přes jejich vedoucí-roverky, až po již dospělé současné i bývalé vedoucí. Program byl pestrý. Celé odpoledne jsme strávily vzájemným povídáním, prolistovaly jsme a zavzpomínaly jsme nad kronikami s fotkami a zápisky z našich skautských akcí z let dávno minulých až po současnost. Taky jsme promítaly fotky a videa ze současných akcí, takže i starší sestry viděly jak se skautuje dnes a jaké akce pro své svěřence pořádáme a jak si je užíváme. K tomu všemu nám Lůca připravila skvělé občerstvení a skvělé dortíky přinesla i sestra Marta, takže si naše chuťové pohárky přišly na své a ani žízní jsme netrpěly. Celé odpoledne jsme strávily v příjemné přátelské atmosféře, generace českobrodských skautek se prolnuly a snad i vzájemně obohatily.
Závěrem bychom chtěly poděkovat Lůce za organizaci této příjemné oslavy a Penzionu Anna za to, že jsme mohly Den sesterství opět uspořádat v jejich prostorech. Doufáme, že se příští rok sejdeme nejméně ve stejném počtu.