Nebýt covidu a jím zapříčiněné dvouleté přestávky, mohl to být letos jubilejní 40. ročník tradiční českobrodské akce. Takhle holt tu čtyřicítku oslavíme až za dva roky, ale vlastně i za tu letošní osmatřicítku jsme moc rádi, že se tradici PoPoLesu neboli Pochodu Pohádkovým Lesem podařilo obnovit.

Abychom vám ale řekli pravdu, nevěděli jsme, co po té dvouleté přestávce čekat. Zda návštěvníci přijdou, nebo už na nás zapomněli, zda jich přijde málo nebo naopak moc, zda procházka lesem a potkávání pohádkových postaviček ještě vůbec frčí a je to zajímavá varianta na sobotní odpoledne…

A oni přišli a přišlo jich doposud nejvíce v celé osmatřicetileté historii PoPolesu. Letošní ročník překročil svou účastí 700 dětských a takřka stejný počet dospělých návštěvníků, celkem tedy přes 1.400 návštěvníků, a to tu ještě opravdu nebylo.

Stejně obtížné a nepředvídatelné, jako byl odhad návštěvnické přízně, byla ale po těch dvou letech i organizace samotné akce a především zajištění dostatečného množství dobrovolníků. Ono totiž připravit a postavit (a následně sklidit a odvézt) celý ten PoPoLes je opravdu hodně práce, a ani to mnohahodinové postávání a pobíhání v lese v kostýmu té či oné pohádky není zrovna představa víkendového odpočinku. Ale také se nakonec sešlo dost těch, pro které je dostatečnou odměnou vykouzlit úsměv na dětských tvářích a bolavá záda ani vymluvené hlasivky je neodradí. A tak na návštěvníky letos čekalo celkem 17 pohádkových zastavení. Děti se tak mohly potkat se Sněhurkou, Červenou Karkulkou a vlkem, s hodnými čarodějnicemi, Annou a Elsou z Ledového království, Patem a Matem, Machem a Šebestovou a jejich kouzelným sluchátkem, s Vinnetouem, s Jů a Hele a s mnoha dalšími. Dlouhé čekání na startu u Tuchorazské hlásky pomáhala dětem ukrátit celá banda pirátů. Na všech pohádkových zastaveních získávaly děti jako vždy po splnění úkolu nějakou odměnu, a to nejen odměny sladké, ale i ovoce, omalovánky, hrníčky či tradičního buřta na opečení v cíli.

Na počasí si nemůžeme stěžovat. Ačkoliv páteční přípravy PoPoLesu zkomplikoval déšť a krátká leč prudká přeprška proběhla i během sobotního odpoledne, zažili jsme během naší historie i mnohem horší situace a letošní meteorologický scénář tak patřil k těm lepším. Co se ale od posledně zásadně změnilo, byla situace v lese samotném. Během té dvouleté přestávky byly přímo v trase PoPoLesu vybudovány známé trailové Šemberské stezky. Proto oceňujeme spolupráci a dohodu s jejich provozovatelem, bez jeho vstřícného přístupu by bylo velice těžké až nemožné hledat PoPoLesu novou trasu.

Všem malým i velkým návštěvníkům děkujeme, že dorazili, a hned jak doklidíme a uložíme poslední zbytky letošního PoPoLesu, začneme připravovat další ročník, zase snad o něco lepší a nejméně stejně pestrý a zajímavý.