Letos jsme pojali letní tábor trošku jinak než obvykle. Rozštěpili jsme se toƟ ž na tři čásƟ a vyrazili na tři tábory. O táboře světlušek jste se mohli dočíst v minulém čísle. Tábor vlčat popisujeme v dalším článku v tomto čísle. A teď bychom Vám rádi přiblížili tábor skautů a skautek, který se uskutečnil na našem kmenovém tábořišƟ Pod kopcem Pohoř. A když už jsme pojali netradičně to uspořádání táborů, nabízíme vám i netradiční článek – udělali jsme toƟ ž rozhovor s několika vedoucími.
Co tě na tom vlastně baví a co Ɵ to přináší, trávit svůj volný čas nebo dovolenou pod stanem na táboře?
Vojta: Zažiješ spoustu zábavy s partou dobrých kamarádů. Navíc si myslím, že výchova dětí ve skautu má velký význam. Sám jsem na vlastní kůži zažil, co mi skaut dal a co mě naučil.
Ráďa: Taky máme strašně moc fajn děti. Není to dril formou zákazů a příkazů, ale spíš spolupráce. Naše děti jsou fakt chytré, šikovné a vtipné, člověk s nimi tráví čas rád. A když pak vidíš, jak rostou a stávají se z nich fakt schopní a skvělí „chlapi a ženský“, tak vidíš, že to má smysl.
Věra: Je to trochu zvyk, ale i potřeba seberealizace; kamarádi, děti a ta táborová atmosféra a pohoda, a hlavně zážitky, co jinde nejsou.
Váňa: A to tábořiště na Pohoři. Dá se tam skvěle vypnout a zrelaxovat. Všechno tam funguje na jednodušší a čistší bázi, než v „normálním životě tam venku“.
Vzpomeneš si na nějaký top zážitek z letošního tábora?
Věra: Třeba ten pocit, když náš tým vyhrál Hry bez hranic a ve člunkovém běhu jsme skončili druzí jen pár sekund za Čokovým týmem (protože Čoko a jeho tým jsou fakt rychloběžci, pozn. red.). A když Šimon oral klackem pole na obilí, to jeho nadšení pro takovou hovadinu mě fakt dostalo. Miluju to!
Vojta: Nejvíc top byla asi sauna, kterou jsme si postavili. A vtipný byl zážitek sledovat povedené akvabelí vystoupení (disciplína na Hrách bez hranic, pozn. red.).
Váňa: Povedená byla hudební produkce skupiny Alko-Duo (holky pekelně dobře hrály na prázdné skleněné flašky, pozn. red.). A neuvěřitelný byly scénky na Hrách bez hranic. Tu naši vymyslely děti fakt bez našeho přispění a ve výsledku jsme tam pak vyšvihli celý muzikál. Doteď z toho mám noční běsy.
Ráďa: Já se nestačila divit, když jsem viděla herní kostýmy (téma hry Pravěk, pozn. red.). Filmoví kostyméři by se měli přijet inspirovat.
A jak ti na táboře chutnalo?
Vojta: Já jsem na táboře rozhodně nestrádal. Nejvíc mi ale chutnala pizza, kterou děti pekly v pecích, které si předtím samy uplácaly.
Ráďa: I ty chleby, co si v pecích upekly, byly skvělý!