V sobotu 14. října se uskutečnil již 36. ročník závodu Šemberská dvanáctka. Počasí nám přálo, a tak jsme se celý den těšili ze sluníčka a tepla. Na startu se, skoro až symbolicky, sešlo 36 dvoučlenných hlídek, které čekala asi pětikilometrová trať s dvanácti zapeklitými úkoly. V případě jejich špatného splnění či úplného nesplnění se k času na trati přičetly závodníkům trestné minuty – a ty dokázaly s celkovým pořadím hodně zamíchat.
Hned po startu si pro nás pořadatelé připravili stavbu stanu. Ten jsme museli složit do dvou minut, jinak se se nám v kartě závodníka objevily minuty navíc. Poté, co jsme vyběhli do prvního velkého kopce, jsme na druhém stanovišti museli vyšplhat po laně, nejmladší hlídky po provazovém žebříku. Vzápětí jsme plnili tzv. „kontrolu Y“ – ta je každý rok jiná. Letos jsme měli za úkol rozlousknout ořech tak, aby jeho jádro zůstalo celé.
Po dalším vyčerpávajícím výběhu do kopce jsme se dostali k uzlování. Každý z dvojice si vylosoval jeden ze šesti základních skautských uzlů, který musel dobře a rychle uvázat, jinak se k času na trati opět přičetlo několik trestných minut. Po hodu granátem a luštění Morseovy abecedy nás čekala ještě střelba ze vzduchovky, azimuty/orientace mapy, lanová lávka, přechod přes potok po kládě, zatloukání hřebíku, přepalování provázku a nakonec ještě překážková dráha, skládající se z plížení a přelézání bariéry.
Jako každý rok jsme i letos doběhli do cíle celí zničení. Závod byl vyčerpávající, síly vyrovnané. Ale putovní totem pro celkového vítěze nakonec opět získalo středisko Ing. Ládi Nováka.
Nejen že jsme změřili síly s ostatními závodníky ze dvou skautských středisek, ale také jsme v mnoha disciplínách museli překonat sami sebe. A jako vždycky to i letos stálo za to.