Letošní tábor se nesl ve znamení cestování po celém světě. Za první dva týdny tábora totiž naši malí i velcí cestovatelé „navštívili“ přes 16 zemí. Amazing race – závod o poklad kolem světa odstartoval hned zkraje prázdnin a cílem našeho putování bylo získat klíč k dávnému pokladu Aztéků. Co den, to jiná země (občas i více) a rozmanité aktivity s danou zemí spojené.

Cestovatelé si tak vyzkoušeli třeba ranní rozcvičku v brazilském Riu v rytmu samby, fyzické schopnosti zocelil afghánský vojenský výcvik, v Anglii krom degustace čaje o páté pilovali (v angličtině, jak jinak) umění správně stolovat, v Rusku proběhl odposlech agentů tajných služeb, v Americe na ně čekalo nejen indiánsko-kovbojské odpoledne, ale také filmový hollywoodský večer, nikoho neminuly ani řecké olympijské hry, v africké Keni si holky cestovatelky vyzkoušely výrobu tradičních šperků a v Itálii zase výrobu domácích těstovin, kluci v Kanadě si zatím zahráli airsoft, na Šalamounových ostrovech si po boji o pustý ostrov a zdravovědné záchraně přeživších zálesáci sami vařili v Setonově hrnci, v Japonsku si vyzkoušeli jíst hůlkami (a některým tato záliba vydržela po zbytek tábora), až na závěr v Mexiku po dvoutýdenním získávání tajného kódu zabojovali o poklad Aztéků. Třetí týden pak tradičně patřil už jen skautkám a skautům a jejich programu plnému her, tábornických dovedností a také putování, tentokráte už ale jen po místech posázavských.

I všechny živly stály během tábora při nás – krom táborových ohňů nás navštívily bouře se silnými větry, přes tábor se přehnala velká voda, no a země, na té jsme to všechno úspěšně a šťastně přestáli.

Aby to cestování bylo se vším všudy, tak i kuchyně nabídla světové speciality. Tak například v Rusku jsme ochutnali boršč, v USA hamburgery a popcorn, italské ručně hnětené a válené těstoviny dopadly na jedničku, mexické chilli con carne taky zmizelo z hrnce šmahem, Španělsko nabídlo paellu i španělské ptáčky a k nudlím jsme si dali zaručeně afghánský mák a ještě se dojedli indickým chlebem naan, a o japonské rybě pojídané hůlkami už jste slyšeli.

A jaké jsou dojmy z tábora? Na to jsme se zeptali cestovatelů samotných:
V které zemi se ti líbilo nejvíc a proč?
Niki: „Afghánistán, protože byl super sportovní program.“
Přidávají se dvě vlčata: „A byly tam ty výborný placky.“ (chléb naan/pita chleba)
Pavel: „V Rusku. Protože jsem si mohl telefonovat rusky s agenty.“
Deni: „Brazílie. Samba jako rozcvička a celý den byl hodně barevný a pozitivně laděný. A nádherné byly ty kostýmy opeřených tanečnic.“