Kronika

Rok se s rokem sešel , letošní oslavu čarodějnic vlčat a světlušek jsem si udělali v klubovně a v zahradě školy.Tentokrát i s rodiči. Na začátku jsem si zahráli seznamovací hry dobrý den pojďte ven. Pak jsem se pustili do dělání řidičáku na koště kteří už ho mají z minulých let tak udělali přezkoušení nebo rozšíření na další kategorie . Po udělání jsem si šli udělat buřty. Po opékání jsem si zahráli pár her. 

Na konec jsem zahráli pár písniček na kytaru, postupně jsem se rocházeli do svých domovů.

Aplaus

Sešli jsme se ráno na Podzimku v počtu 4 skautů, Šéf, Minem a já. Nejprve jsme si doběhli pro fošny do Nádražky, poté mohla začít samotná práce. Já s Minemem jsme byli na buňce, sundavali plechy, měnili fošny a vraceli plechy zpět. Kluci dole nám plechy rovnali, upravovali vrata a spravovali střechu skládku zvaného Prasečák. V průběhu toho se k nám připojil i Aplaus a také se zapojil do práce. Kolem jedné hodiny jsme dodělali střechy a odjeli Minem se Šéfem, my jsme si posekali Podzimek a vyrazili v půl čtvrté domů.

Pakůň

Na letošní oslavu čarodějnic jsme vyrazili na naše tábořiště pod kopcem Pohoř. Na nádraží jsme se všichni rozhodli, jakým zvířetem bychom chtěli být a podle toho jsme se rozdělili na dva týmy ve kterých jsme soutěžili celý víkend. Celkem proběhlo dvanáct soutěží, nemohl chybět: fotbal, maják, slack line, vaření, paintball, softball, běžecký scrabble, hra jak znáš svůj tým, hod vajíčkem a další. Za každou hru si tým mohl zvolit jedno písmenko a z vysoutěžených písmenek sestavit něco, co si přeje jako odměnu vítězný tým na konci víkendu. Mezi hrami jme zvládli natřít latríny a pořádně jsme si užili tvorbu i pálení čarodějnic. - Jana Machorková

O víkendu 19.-21.4. proběhla brigáda na Kácovci. První auto s pracanty dorazilo už na šestou (skauti a Šéf), zbytek (já, Klárka, Pták a Helča) se trousil v průběhu večera, během něhož jsme si zvládli zahrát i deskovku Krvavý trůn. Ráno nás posílila Vodičkovic děvčata a my se mohli pustit do práce. Celý den se loukou rozléhal řev motorové pily při likvidaci vývratů a nebezpečných stromů v okolí louky, odpoledne i těžbě dřeva na topení. Krom dřevorubecké party se vyčlenili Radek s Tomem a Šéfem, kteří zvládli vyspravit pánské latríny a podložit je betonovými sloupky, aby nám již dále nehnily. Práce se sice trošku protáhly, i tak jsme před večerním grilováním ještě stihli vyspravit střechu malého srubu a pár nezdolných jedinců si ještě za zbytků světla zablblo s míčem. Večer se tak nesl ve znamení dobrého jídla, příjemného povídání a únavy z celodenní práce. Ráno jsme část natěženého dřeva zpracovali a navozili do srubu, uklidili tábořiště, vyspravili mostek, vyčistili koryto potoka a po obědě vyrazili domů. Všem zúčastněným patří nehynoucí díky, protože práce se stihlo opravdu dost.

Pakůň

V sobotu 13. dubna proběhlo další kolo turistického závodu. Na tom by nebylo nic zvláštního, až na to, že jsme tento závod pořádali a závodníci se tak sjeli sem za námi do Dolánek. Jednalo se o 3. závod Středočeského krajského poháru v turistickém závodě a kromě našich členů se účastnili ještě závodníci z Kralup nad Vltavou a Týnce nad Sázavou, celkem téměř 60 závodníků.

A co to vlastně znamená uspořádat takový závod? Ještě před závodní sezonou se stanoví termíny jednotlivých závodů, a pak už není cesty zpět. Samotné přípravy pak začínají cca 2 měsíce před závodem. Jako první je potřeba naplánovat závodní trať, v našem případě tedy projít les a rozplánovat všechny 3 trasy a rozmístění disciplín. Také se musí připravit vybavení jednotlivých disciplín a sehnat dostatek rozhodčích a dalších lidí pro realizaci celého závodu.

Pro tento závod nás bylo kolem dvaceti osob a zvládli bychom zaměstnat i další. Týden před závodem se trať prochází znovu, vyměřují se azimutové úseky a plánují se stanoviště. Den před závodem pak vyrážíme do lesa vyfáborovat trať a označit jednotlivá stanoviště. Ještě brzy ráno v den závodu je potřeba trať projít znovu a zkontrolovat, zda nám ji někdo nestihl „přeznačit“, i to se občas stává. Sjíždějí se závodníci, probíhá registrace, slavnostní nástup a slib závodníků a závod začíná. V zázemí po doběhu prvních závodníků průběžně počítáme výsledky – zda prošli všechny disciplíny, mají správně vyplněné testy, označené azimuty, sčítají se trestné minuty, čas na trati, píší se diplomy, připravují se ceny… Po doběhu všech závodníků probíhá vyhlášení vítězů. A ani po slavnostním vyhlášení a odjezdu závodníků naše práce nekončí – je potřeba všechno uklidit, odvézt, uvést les do původního stavu, aby po nás nic nezůstalo, další spousta nekončící práce.

Tento závod se nám mimořádně vydařil. Celá řada našich závodníků uspěla a postupují tak do dalších navazujících kol. Počasí nám přálo, během závodu panovala báječná atmosféra a všichni si to náležitě užili.

Letošní Velikonoční výprava se konala od 27.3. do 1.4. Vyjeli jsme už ve středu vlakem do Pardubic, kde jsme se ubytovali. Čtvrteční dopoledne hýřilo olympijskými hrami. V týmech si děti vyzkoušeli například odhad času a aktivity na spolupráci. Odpoledne jsme vyrazili za zvířátky do Pohádkové zahrady. Mladší si něco poslechli a zvířátka nakrmili, starší pomohli s několika pracemi. V pátek jsme poznávali Pardubice a odpoledne si děti vyzkoušeli herecké ztvárnění Pardubických legend. Sobotní den jsme strávili rozděleně. Mladší navštívili Perníkovou chaloupku a Kunětickou horu, starší vodní elektrárnu v Hradci Králové. V neděli jsme tradičně pletli pomlázky a barvili vajíčka. Co ale bylo netradiční bylo to, že odpoledne si holky upletly pomlázku a kluci nabarvily pár vajíček. Je totiž přestupný rok. Pondělí už se neslo jen v duchu uklízení a odjezdu. Celou akci nám krásně svítilo sluníčko a božská jídla nám zařídil Šéf.

V sobotu 29. března se náš nově vzniklý oddíl vypravil na zámek Kačina. Účast byla hojná, celkem 10 dospělých a 4 děti. Na Kačině jsme se zúčastnili prohlídkového okruhu 13 Chotkovských komnat, kde jsme se dozvěděli něco z historie majitelů zámku, rodu Chotků, a jak zámek Kačina vznikl. Prošli jsme si zámeckou zahradu, kde byla připravena Kačinská velikonoční stezka, potrápili jsme se hledáním velikonočních vajíček a správných odpovědí na hádanky, které byly rozmístěné v zahradě. Každé vajíčko znázorňovalo jeden den velikonočních svátků a bylo na něm vysvětleno, proč má každý den různý název, např. Květná neděle (Palmová). Pak jsme si odpočinuli v místní kavárně a nakonec došlo i na společné selfíčko.

Předposlední březnovou sobotu se čtrnáct závodníků ze skautského střediska Ing. Ládi Nováka zúčastnilo druhého kola Středočeského poháru a zároveň Mistrovství Středočeského kraje v Turistickém závodu. Pro závodníky to byla první zkouška jejich vytrvalosti a dovedností po čtyřměsíční zimní pauze, během které trénink probíhal hlavně individuálně.

Páteční odpoledne před samotným závodem se naši závodníci sešli v klubovně a uvítali nové členy. Společně jsme potrénovali zejména hod míčkem, orientaci podle azimutu a vázání uzlů. S tréninkem jsme pokračovali i v sobotu ráno cestou do Kralup nad Vltavou, kde se závod konal.

Krásný slunečný dopolední start vystřídaly silné dešťové přeháňky, které však nikoho z brodských závodníků nevyvedly z míry a více než polovina závodníků získala postup do navazujícího kola Českého poháru. Na medailových pozicích se umístili tři reprezentanti Českého Brodu. V kategorii starších žáků se na druhém místě umístil Ondřej Kuška. Kategorii starší dorostenky ovládly naše skautky, jelikož na druhém místě se umístila Denisa Kratochvílová a na prvním místě Kristýna Ševčíková.

Ostatní závodníci budou mít příležitost získat postup do Českého poháru v polovině dubna v posledním závodě Středočeského poháru, který se uskuteční v Dolánkách u Českého Brodu, a který budou skauti ze střediska Ing. Ládi Nováka organizovat. Pro reprezentanty, kteří mají postup již zajištěn, bude tento závod tréninkem na závody Českého poháru, které se budou konat ve třech termínech po celé České republice a v nichž závodníci soutěží o možnost zúčastnit se Mistrovství České republiky. Tak nám držte palce.

Letošní Kuličkiáda se povedla. 

Počasí nám přálo, díky čemuž nám v kraťasech proti loňsku nebyla zima.

Sešlo se skoro 30 dětí, kuličky jsme vydrželi cvrnkat přes hodinu. Nejlepší si odnesli za odměnu čokoládu a starší se po konci akce odebrali na schůzky.

Pakůň

Den sesterství jsme strávily se skautkami z druhého střediska, Psohlavci. Byla to sranda, moc jsme si to užily a poznaly bezva holky. Hrály jsme různé běhací i poznávací hry se jmény. Vzájemně jsme se navštívily v klubovnách a den skončil opékáním buřtů na hradbách. Odnesly jsme si super zážitky. - Elí

Ve speciální den 29.2.2024 jsme si udělali deskohraní u nás v klubovně.

Hráli jsme deskové hry, například dobble nebo jízdenky prosím. A když nás deskovky přestaly bavit, tak jsme šli skládat puzzle na čas. Jinak jsme připravovali třísky na další týdny. Nakonec jsme uklidili klubovnu a šli domů.

Za smečku vlčat,

Aplaus

Na rozdíl od podzimních a velikonočních prázdnin, o jarňačkách nejezdíme všichni společně na celostřediskovou výpravu. Většina našich světlušek, vlčat, skautek a skautů jezdí v tomto termínu s rodinami na hory, a tak během prázdninového týdne obvykle pořádáme pouze jednodenní aktivity pro ty, kteří nikam neodjeli a zůstali doma. A nejinak tomu bylo i letos.

K jarním prázdninám již tradičně patří výprava do bazénu. V úterý 27. února tedy vyrazila skupinka plavců do kolínského vodního světa. Sešli jsme se ráno na vlakovém nádraží, vybaveni potřebným plaveckým vybavením a svačinami. Vystřídali jsme všechny bazény i bazénky, sjeli si všechny tobogány a na řadu přišel i trénink plaveckých dovedností. Největší úspěch ale samozřejmě sklidila jízda na tobogánech a klouzačkách, na nich jsme se vyřádili ze všeho nejvíc.

A protože v bazénu člověku pěkně vyhládne, tak když jsme se osušili, dali jsme si ještě před cestou domů za odměnu lahodné sladké i slané fornetky, a pak teprve zamířili zpátky na vlak do Brodu.

O dva dny později ve čtvrtek 29. února jsme pro změnu zakotvili v Brodě a v naší skautské klubovně jsme uspořádali deskohraní. Zahráli jsme si celou řadu her, mezi nimi třeba Dobble nebo Jízdenky, prosím. Když nás po nějaké době deskovky přestaly bavit, přišlo na řadu skládání puzzle na čas. A když už jsme byli v klubovně, tak jsme se také trochu vrhli na její úklid a udělali jsme hromadu třísek, aby se nám na schůzkách v následujících týdnech rychleji a snadno zatápělo, zima přeci jen ještě nekončí.

Obě akce si její malí i velcí účastníci báječně užili.

Ve čtvrtek v 16:20 jsme se sešli u klubovny a vyrazili jsme na pololetní prázdniny. Hned v Kolíně nás čekala první překážka a to zpoždění vlaku. Na vlak jsme čekali přes
35 minut. Když po dlouhém čekání nakonec vlak přijel vyjeli jsme do Havlíčkova Brodu, kde nás čekalo další překvapení v podobě 45 minutového zpoždění. Když jsme se po náročné cestě dostali do Chotěboře (místo naší akce) tak nás v 21:00 čekala 20 minutová cesta do skautské klubovny. Večer jsme se ubytovali a šli pomalu spát. Druhý den v 7:30 jsme začali běhací rozcvičkou po Chotěboři. No, dalo nám to zabrat. Po snídani jsme vyrazili na nákup, abychom nakoupili jídlo na celou akci. Rozdělili jsme se na dvě poloviny a sháněli věci ze seznamu. Po nákupu jsme se vydali na brusle do zimního stadionu vedle naší chaty jsme hodinu a půl bruslili. Když jsme přišli čekali na nás boloňské špagetky. Kratší polední klid a vzhůru na nádraží směr Havlíčkův Brod. Vyrazili jsme do planetária, které začínalo v 6 hodin večer. Začali jsme krátkým filmem o vesmíru, šli jsme se podívat na dalekohled, kterým jsme měli možnost se podívat. Pán v planetáriu nás lehce zdržel a tak jsme museli na vlak trošku popobíhat. Ten jsme těsně stihli a jeli zpět do Chotěboře. Cestu zpátky už jsme měli naučenou a tak jsme se v klidu vrátili do klubovny, kde na nás čekala večeře. Po večeři nám vedení pustilo film a vzhůru dělat hají. Sobotní ráno jsme měli milé překvapení v podobě prodlouženého budíčku. Rozcvička byla  uvnitř a v pohodě.
Po snídani jsme vyrazili ven hrát oblíbené skautské hry a další hry na ledě. Když jsme se vrátili na oběd, čekalo nás opékání buřtů a chleba na ohni, který jsme si sami rozdělali. Poté následoval kratší polední klid. Po něm nás čekala běhací hra Po Chotěboři. Rozdělili jsme se na dva týmy a plnili jsme zákeřné úkoly. Měli jsme poznat historické skautské osoby spjaté s Chotěboří, nebo se třeba vyfotit se zajímavou sochou. Když jsme se vrátili čekala nás dobrá večeře. Po ní jsme šli na večerní bruslení, které jsme si moc užili. Když jsme se vrátili zpět, dali jsme si osvěžující spršku a pak už jsme šli spát. Čtvrtý den ráno (poslední den naší výpravy) jsme šli na snídani, všechno pečlivě zabalili. Uklidili jsme po sobě klubovnu a vyrazili na vlak, kterým jsme vyrazili zpátky domu.

Kolektivně sepsali účastnice a účastníci Pololetní výpravy

V neděli 14.1. 2024 se skauti a skautky vydali do Prahy na film Willy Wonka. Moc si to užili!

Skauti se konečně dočkali svého vánočního dárku, kterým byla únikovka. Na začátku akce skautky poslali kluky na delší stopovačku, aby mohli se mohli přesunout na Chanosku a připravit vše potřebné na únikovou hru. Vybrali se místnosti, připravili šifry, doladili poslední detaily a mohlo se začít. Po návratu skautů ze stopovačky je na Chanosce čekalo překvapení v podobě rychlé scénky, rozdělení do týmů a začátku únikové hry.

Klukům chvilku trvalo, než se zorientovali, ale nakonec jim hlavolamy a šifry nedělali žádný problém a celou únikovou hru měli do hodiny hotovou. Celkově byli spokojení a neměli žádné poznámky. Nejoblíbenější šifrou bylo srovnat ampulky s barevnou vodou podle barvách na tabule, aby dostali kód od zámku.

Po únikovce jsme se rozhodli, že si ještě zalezeme na lezecké stěně. To si na pár výjimek vyzkoušeli všechny děti. Ne všichni se dostali až na vrchol, ale i tak je to bavilo. Určitě si někdy uděláme výlet na lezeckou stěnu.

Zatím co děti lezli nám dorazila pizza, na kterou se už všichni těšili. Pak už byl náš večer vcelku klidný, podívali jsme se na film a Pakůň vyhecoval děti, aby postavili co největší lidskou pyramidu. To se pak zvrtlo na skautky vs skauti, kdo postaví vyšší konstrukci ve volném prostoru (skautky vyhráli).

Ráno už se jen poklidilo a šupky domů :)