Na náměstí v LitoměřicíchLetos jsme se s oddíly skautů a skautek vydali o pololetních prázdninách na skautskou základnu Mentaurov nedaleko Litoměřic v severních Čechách. Plánovali jsme, že budeme jako obvykle touto dobou bobovat a lyžovat, ale počasí s námi mělo jiné plány. A tak jsme se klouzali spíš v bahně a blátě. Ani tak jsme si ale rozhodně nenechali zkazit zábavu.

Ale teď hezky postupně…

Ve čtvrtek odpoledne jsme vyrazili autobusem a vlakem směr Litoměřice. Dorazili jsme již za mírného šera a to nás ještě čekala cca sedmikilometrová cesta na chatu. Jakožto správní skauti jsme nechtěli jít po silnici, takže jsme se vydali přes kopečky a lesíčky, což se ovšem později ukázalo býti drobnou chybou. Cesta to byla pro někoho strastiplná, pro všechny bláta plná, ale s odstupem času snad i zábavná. Samozřejmě jsme nakonec šťastně dorazili na chatu a mohli si začít plně užívat třídenních prázdnin. Po ubytování a večeři jsme zahráli ještě nějaké ty společenské hry a šlo se na kutě.

Číst dál: Pololetky 2013 – Mentaurov u Litoměřic

Tento rok se přímo roztrhl pytel s členy našeho roverského kmene, kteří jsou již v maturitním ročníku. A k maturitě samozřejmě patří maturitní ples, kde jsme nemohli chybět. Vy můžete porovnat, zda nám to více slušelo v roce 2011, či tento rok.

Maturitní ples 2013

V pokračování článku můžete porovnat s druhou fotografií a hledat 10 (?) rozdílů:-)

Číst dál: Kulturní život roverského kmene

Thorovo kladivoLetos jsme se o podzimních prázdninách vydali jižním směrem na základnu Asgard nedaleko Jindřichova Hradce. Útočiště pro nadcházející čtyři dny nám poskytl velký kanadský srub v lese asi 10 kilometrů za městem. Ten nás také ochránil před nečekanou nepřízní počasí a díky svému názvu poskytl zajímavé téma pro hru.

Asgard je totiž sídlem severských bohů v čele s Ódinem Všeotcem a jeho syny Thorem a Lokim. Právě Loki, bůh neplechy, přichystal léčku a ukradl Thorovi jeho mocnou zbraň, kladivo Mjollnir. Naším úkolem bylo pomoci Thorovi získat kladivo zpět a zachránit tak nejen Asgard, ale i Midgard, neboli Zemi. Hned druhý den jsme vyrazili na celodenní výpravu - navštívili jsme Ódinův palác (zámek v Jindřichově Hradci), kde nám sám Všeotec řekl, jak na to.

Číst dál: Podzimky 2012

Tak jako každý rok, i letošní první zářijový víkend pořádalo naše skautské středisko ve spolupráci s organizací TOM  „Akci Vpřed“. Jedná se o závoddvou až tříčlenných družstev v dvouetapovém orientačním postupu krajinou se zátěží tvořenou vlastním vybavením a s plněním všestranných úkolů. Start byl na náměstí v Ratajích nad Sázavou, kde se krátce po deváté hodině začala sjíždět auta plná lidí, k údivu pořadatelů velice zvláštně outdoorově oblečených. No nakonec se ukázalo, že přijeli na svatbu v místním kostele a tak se na startu sešlo pouze 5 soutěžních družstev. Po absolvování krkolomné trasy zahrnující i brodění Sázavy všechny týmy úspěšně došly či doběhly do cíle první etapy, kterým byla nádražní hospoda v Ledečku. Lokál i zahrádka byly ovšem zabrány nádražáky snad z celé republiky, kteří tu k tomu všemu a k naštvání všech opékali prase a nechtěli se rozdělit. Kdo si počká, ten se dočká, říká se a je to pravda! Když odjel poslední Posázavský Pacifik a odvezl s sebou i poslední ajznboňáky, prase obestoupila horda hladových Vpřeďáků a pan Pepa (nakonec to byl pan František) se s námi raději seznámil a rád nám přenechal zbytek vepře. Ráno se startovalo tradičně v 7:00 a druhá etapa byla spíše odpočinková a končila na nádraží v Sázavě. Vítězem se stala dvoučlenná hlídka z Brna, Dora Jirásková a Honza Neckář, gratulujeme! Příští rok se tedy sejdeme na startu v Sázavě a pevně doufáme v hojnější účast závodníků, než byla letos. Během akce nebylo ublíženo žádnému zaměstnanci Českých drah.

Moko

Naše tábořiště


Hned na začátek bych se chtěla omluvit za víc než mírné zpoždění. Termín začátek srpna jsem trošku nezvládla dodržet. Na vině tomu bylo jak množství fotek, tak problém s přesunutím do mého počítače a také nedostatek času. Ale teď už jsou fotky nahrané a tak se na mě můžete přestat zlobit a náležitě si je užít (fotek je přes 500, tak dejte pozor, aby jste rozklikli i druhou stránku). Radši už nebudu nic slibovat, ale když vše půjde dobře, tak vám sem Mazlik brzy (?) nahraje i své fotografie. To bude z fotek asi vše, tak doufám, že vám k připomenutí zážitků z letošního tábora budou stačit:-)

Hry bez hranic


Tak už tomu tak bude, že den se dnem se sešel a tábor pro světlušky a vlčata utekl jako voda. Včera v noci již všichni spinkali ve svých postýlkách, někteří smutní, že pro ně už tábor skončil, někteří rádi, že jsou zpátky u maminky. Skauty a skautky čeká na našem tábořišti ještě jeden týden, ale pro nedočkavé jsem nahrála ,,pár" fotek z tábora již nyní. Tak si je neváhejte prohlédnout, ale nenechte si ujít fotografie z Kubikova foťáku, které se tu objeví začátkem srpna. Snad vám zatím moje fotky usnadní čekání.

V zápalu boje - Brouk a HonzaSobotní ráno většinu z nás odradilo, ale my, kteří jsme se nenechali odradit deštěm, jsme získali spoustu nových zkušeností a já osobně jsem si to hodně užil.
Když jsme dorazili na místo, počasí nevypadalo o moc líp než v Brodě, ale za pár minut dokonce na chvilku vykouklo slunko. Po základní instruktáži Kolouch uvázal lana a první z nás se začali spouštět dolů. Zespoda to tak zle nevypadalo, jenže když jste se podívali přes okraj, tak to bylo něco jinšího. Naštěstí jde jen o první dojem a po překonání nejhoršího úseku (což je okraj) zjistíte: „Jéé, to je sranda“. Tak jsme se všichni výborně bavili. Někteří na chvíli vyměnili slaňovací kyblík za osmu a já vzpomínám na Honzův výraz, když slanil do bezu („Kde to jsem?“). Při pauze na občerstvení nás Kolouch ještě seznámil s dalšími horolezeckými uzly a se starou slaňovací technikou, která se Danovi moc nepovedla („Auuuu.“). Pak už jsme naskákali do aut a valili domů. Kdo tam nebyl, může litovat.

Brouk (člen našeho oddílu skautů)

Čarodějka na startu

Jak je již tradicí, pálili světlušky a vlčata čarodějnici v klubovně na Podzimku.

Tam na ně v podvečer 30.4. nejdříve čekal nelehký úkol. Zlý čaroděj Gargantuel nám totiž ukradl chleba, hořčici i kečup, zkrátka všechny dobré přísady k opečeným buřtům. Po sobě nechal jen zprávu v šifrované obrázkové řeči a jednotlivá kódovaná písmenka poschovával po celé zahradě. Jenže naše děti jsou šikovné, všechna písmenka posbíraly, zprávu vyluštily a všechny ingredience byly zakrátko zpět v klubovně.
Pak následovala tradiční jízda zručnosti na koštěti, kde děti předvedly své letecké dovednosti a získaly za to letecký průkaz na koště, a to v kategoriích od bezmotorových košťat pro jednoho pasažéra až po nadzvuková košťata a vysavače. Opět tak vznikla řada fotek s originálními pózami na košťatech, které si můžete prohlédnout ve fotogalerii. A pak už přišel čas zapálit oheň i s čarodějnicí. Na ohni jsme si opekli buřty a pořádně si na nich pochutnali. Se soumrakem jsme si stihli ještě zahrát pár her. Celý večer pak ukončil „zlý Jack, co měl hrozný vztek“, nikoho z nás ale naštěstí nesežral a i když se dětem ještě moc nechtělo, bylo na čase jít domů. A už teď se těšíme na příští oslavu čarodějnic :)

Kobliha a jeji tymV sobotu 21. dubna brzy ráno vyrážíme do Slatiňan na start již 27. ročníku Akce Vpřed. Kdo by náhodou nevěděl, tomu připomenu, že Akce Vpřed je závod dvou až tříčlenných družstev, na kterém během víkendu ujdete s velkým batohem přes 30 km a cestu k další kontrole si musíte vyluštit.

V 10 hodin je odstartován závod, a protože je lichý ročník, tak začíná oblíbeným běháním po městě. Během hodiny a půl jsme z různých pomníčků, nápisů a tabulí opsali přes 50 písmenek, která tvořila první zprávu. Vybíhačku máme tedy za sebou a rychle se přesunujeme (ano, ještě běháme) do zámeckého parku k rybníčku, kde pro výpočet azimutu na další kontrolu zužitkujeme opsané počty různých letopočtů, počtů oken, zubů koňů nebo šroubů. A právě ty šrouby se pořadatelům letos bohužel nepodařilo správně spočítat, takže všechny hlídky bloudí dlouhé desítky minut, než nás pořadatelé přes mobilní telefony navedou na kontrolu č. 3 - odhady vzdálenosti.

Číst dál: Akce Vpřed Chrudim 2012

100 let českého skautngu

Tento rok se skautský šátkový den řídil mottem „Bez šátku mě na Skautský den století 24. dubna 2012 nikdo neuvidí!“

Na ulici, ve škole, v práci, na nákupech, v klubovně. Pěšky, na kole, na pramici, v tramvaji i ve vlaku. U přijímaček nebo maturity. Kdekoli a jakkoli, ale s šátkem!

 

Jak můžete vidět ve fotogalerii, i na našem gymnáziu v Českém Brodě jsme se tímto mottem řídili. 


 

100let_skautinguNa Skautský den století vyrazíme do ulic, škol i zaměstnání se skautskými šátky na krku. Budou nás desetitisíce! Jednou za 100 let!


Junák vyhlásil na vyvrcholení oslav 100 let českého skautingu, na „Skautský den století“ 24. dubna 2012, celostátní „Skautský šátkový den“. K účasti na něm jsou zváni všichni členové a členky Junáka všech generací. Tisíce skautek a skautů se šátky v jeden den ukážou, jak velkou máme radost, že můžeme slavit sté (!) narozeniny českého skautingu. A i když se v ten den všichni nepotkáme, díky propojení „Skautským šátkovým dnem“ budeme slavit společně!

Skautský šátkový den se koná pod mottem „Bez šátku mě na Skautský den století 24. dubna 2012 nikdo neuvidí!“

Skautský šátkový den se koná v celé České republice. Na ulici, ve škole, v práci, na nákupech, v klubovně. Pěšky, na kole, na pramici, v tramvaji i ve vlaku. U přijímaček nebo maturity. Kdekoli a jakkoli, ale se šátkem! (A samozřejmě, kdo chce oslavit skautské narozeniny ne v šátku, ale rovnou v kroji, do toho!)

Číst dál: Skautský šátkový den - 100 let skautingu!

Nácvik na Akci VpředRok se s rokem sešel a za týden je opět Akce Vpřed. Akce, kterou pořádají naši kamarádi z Chrudimi, a která je určena pro účastníky starší 15 let. A tak i letos vyráží pár roverů a vedoucích něco si na srub natrénovat...

V sobotu dopoledne přijíždí první účastníci a hned začínají zkoušky následujících disciplín: hod granátem, střelba ze vzduchovky, vrhací nože a letošní novinka - "flusačka" se špendlíky. Odpoledne přivážím na srub loďku a pádla, a tak vyrážíme do Čenovic. Rybníček byl sice v rekonstrukci (nebo už spíš po rekonstrukci?), ale alespoň trochu vody na základní natrénování fíglů tam bylo. Samozřejmě, že nám jen loďka nestačila, a tak jsme vytáhli ze břehu i vor a Vojta ho chvilku vyzkoušel. Večer oblíbená skautská strava - špagety, první letošní posezení u ohýnku a samozřejmě kytara.

V neděli nám již počasí bohužel neumožnilo mnoho venkovních disciplín, proto volíme disciplínu pod střechou - lezení po laně zavěšeném na srubu. Ale ne ledajaké lezení - pomáhali jsme si takovými speciálními pomocníky (však uvidíte na fotkách).

Tak nám držte příští víkend palce a příští rok se nebojte přidat!

Lumír

Skoro celá banda na náměstí v Hostinném...a jsme všichni zase o něco krásnější. Tentokrát však trošku netradičně, ale vezmeme to všechno hezky popořadě.

Letošní velikonoční prázdniny vyšly na datum 5. - 9. dubna. Ve čtvrtek jsme se tedy sešli všichni na nádraží, tentokrát se dokonce nejednalo ani o žádnou nekřesťansky brzkou ranní hodinu. V 8 hodin už jsme všichni uháněli vláčkem směrem Hostinné. Naší základnou se na prázdniny stal skautský dům v Hostinném, do kterého jsme dorazili něco málo po poledni. Rychle jsme se ubytovali a vyrazili na obhlídku okolí. Moc daleko jsme ale nedošli, protože jsme si cestu zpříjemňovali hrou na bombu, medvěda a švába, která způsobila, že jsme se věčně váleli po zemi a kryli se před bombou nebo napodobovali švába, či lezly na strom, abychom unikli medvědovi. V lese jsme pak zahráli pár her a vrátili se na večeři zpátky do chaty. Kuchyně se ujal Šéf a jeho ,,knedlo, vepřo, zelo" bylo stejně dobré jako od maminky. Po večeři následoval již tradiční večerní program, zapěli jsme písně, zahráli hry a šli na kutě.

Číst dál: Máme vyšleháno...

Janička v zápalu bojePo náročné přípravě skautů na boulderu v Praze, jsme tentokrát trošku přidali na metrech a v neděli 25. března jsme vyrazili na stěnu v Brodě.

Tentokrát však nemohu říci, že by byla hojná účast. Počet vedoucích výrazně předčil počet skautů a skautky se radši ani neukázaly. Asi je slunečné počasí zlákalo na něco jiného, což naprosto chápu. Dalším zádrhelem byl posun času. Věřím tomu, že jsem nebyla jediná, kdo nevěděl, že se čas posouval už dnes v noci. Naštěstí to můj budík zvládl sám, a tak jsem na sraz dorazila včas. Nakonec nás tedy bylo pouze 8, alespoň jsme si navzájem nepřekáželi. 

Jirka Slavík skauty zasvětil do způsobu jištění a mohli jsme začít. Skauti byli akorát 3 (Šíša, Forest a Fiskí), jeden vždy lezl a zbylí dva ho jistili. Všem se nám několikrát povedlo dosáhnout vrcholového chytu, a tak jsme mohli odcházet s dobrým pocitem. 

Takže příště snad v hojnějším počtu, třeba zase přidáme pár metrů na nějaké pražské stěně. (A nebo budeme ještě chvíli trénovat v Brodě, a pak jim to v Praze natřem;-)

Lezeckému dopoledni zdar! Káťa

Lišák pózuje na kameru...Byla pozdní zimní sobota měsíce března, den desátý. My, skauti z velkoměsta (Český Brod), jsme se vydali zdolávat závratné (max. třímetrové) výšky do kruté, nespoutané divočiny (Praha). Jsme však bojem (hrami) zocelení, na vše připravení muži, a tudíž pro nás taková výzva nepředstavuje nic nemožného. Je to téměř jako procházka po Praze a následné navštívení boulderingového centra (nízké horolezecké stěny).

Vlastně přesně to.

Ale i tak jsme si pěkně protáhli svaly a parádně si to užili (fotky z akce).

 

Jarin

Naše bruslařská grupaNeděle má být sice dnem nic nedělání, ale my jsme nelenili a celé středisko vyrazilo bruslit. Původní plán se trošku změnil, a tak jsme místo Podviňáku, který je rozjezděný od aut, vyrazili na rybník u Liblic (Chodotínský rybník?). Mrzlo až praštilo a tak jak mě hnal mráz domů, ještě než jsem stačila rozmrznout, připravila jsem pro vás fotky. Můžete si prohlédnout náš hokejový zápas či bruslařskou dráhu.